Donna Everhartová: Vlaštovčí kopec

Vlaštovčí kopec (původní název The Saints of Swalow Hill) je pátým románem úspěšné americké spisovatelky. Jeho děj se odehrává v tíživém období světové hospodářské krize, jež ve dvacátých a třicátých letech minulého století postihla Ameriku. Tehdy enormní pokles ekonomiky způsobil rozsáhlé propouštění z práce. Nových příležitostí zajistit si obživu bylo poskrovnu a nezaměstnaní neměli na výběr. Berou jakoukoliv práci, pokud se vůbec vyskytne. Zaměstnavatelé jsou si toho vědomi a nutí je pracovat bez ohledu na čas, bez dostatečného zabezpečení, v nuzných podmínkách a často také v systému dluhové závislosti, z níž profitují.

V příběhu se dopady krize podobným způsobem promítnou do života hlavních hrdinů. V neblaze proslulém terpentýnovém pracovním táboře s poetickým názvem Vlaštovčí kopec se ze dřeva borovic, zvaných vlasatky, získává pryskyřice na výrobu terpentýnu, oleje a dehtu. Občas se tu najde volné místo a je to jedna z mála příležitostí, jak sehnat práci. Potkává se tu trojice mladých lidí, Del Reese, Rae Lynn a Cornelie. Del sem dorazil poté, co mu v předchozím zaměstnání šlo o život a jen zázrakem přežil. Rae Lynn utekla z rodinné farmy, kde žila s manželem Warrenem Cobbem, jehož smrt a její důsledky ji pronásledují. Proto v převleku za muže míří do tábora, kde musí vykonávat těžkou práci, jejíž normu jako žena nemůže ani při sebevětším úsilí splnit. Surový dozorce s přezdívkou Vrána přitom krutě trestá i nepatrné opomenutí či náznak odporu. Leckdy bez příčiny si vybíjí frustraci a nenávist vůči zde pracujícím černochům, jimž ji dává pocítit neúměrnými tresty s těžkými zraněními, nebo i smrtí.

Ani Cornelii, mladé manželce bezohledného obchodníka Otise, se tu nežije dobře. Ať se snaží sebevíc, omezený, despotický manžel, jemuž je vydána na milost, si vždy najde záminku, aby ji mohl týrat. Všichni tři chovají přesto naději, že se jim podaří najít východisko, jak se ze zoufalé situace dostat. Po drastických událostech jsou donuceni k rychlému rozhodnutí, aby si zachránili holý život.

Syrový, napínavý děj se odvíjí jakoby v ponurém příšeří, jímž na okamžik probleskne paprsek světla či volného nebe, prosvítajícího mezi korunami borovic. Úměrně tomu, jak se stupňuje brutalita a nenávist Vrány a Otise, se upevňuje přátelství a láska hlavních protagonistů, jež jim dává odvahu a posiluje vzájemnou podporu. Podaří se jim osvobodit se z úmorné práce a nehostinného, nebezpečného místa?

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, Jota.cz