Zuzana Pospíšilová: Andílkovo vánoční putování

Ve vánočním čase se narodí něžný andílek, stvořený babičkou Ludmilkou. Pro radost ho věnuje své dceři Anežce jako vánoční dárek. Andílek žasne nad rozsvíceným vánočním stromkem v útulném pokoji Anežky. Zpočátku nic nenasvědčuje tomu, že by měl svátky prožít jinak než radostně a pokojně. Možná až příliš pokojně, a možná i trochu nebo zcela pozapomenut… Anežka za něj sice babičce Ludmilce s úsměvem poděkovala, ale zdál se jí příliš obyčejný, a tak ho odložila do krabice s nepoužitými vánočními ozdobami, přiklopila víkem a dala do skříně.

Opuštěnému andílkovi to přišlo líto. Proč ho Anežka nechce a nechala ho stranou? Přece tu nezůstane zavřený do příštích Vánoc. S vypětím všech sil se mu podařilo otevřít víko a shodou na sebe navazujících šťastných náhod se mu podařilo utéct ze skříně i z bytu Anežky. Jediné, po čem toužil, bylo vrátit se k milující babičce. Když ale neznal cestu k jejímu domku, bylo to těžké. Venku se bořil do sněhu, pohrával si s ním vítr, mrznul a hrozilo mu velké nebezpečí, že nepřežije.

Téměř na poslední chvíli přišla záchrana. Vyčenichá ho pes muže, který stále čeká na štěstí, ale ani u něj to pro andílka není dobré. Vydává se na další pouť zasněženou krajinou. Slétnou se k němu škodolibí havrani a úmyslně ho svedou z cesty. Andílek vyčerpaně bloudí. Když se zdá být vše ztraceno, potkává přátele, kteří mu pomohou – pavoučici Alici, veverku Terku nebo starého medvídka, odhozeného do popelnice. S jejich pomocí se nakonec dočká šťastného shledání s milou babičkou, jíž vypráví všechny příhody, jež zažil.

Vlídný a dojemný andílkův příběh probouzí soucit i radost nad překonanými překážkami a vítězstvím lásky a dobra. Doprovází jej nádherné ilustrace Zuzany Osako.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, grada.cz