Oceňovaná americká spisovatelka Monica Woodová (nar. 1953) žije v Portlandu v Maine, městě s 65 tisíci obyvateli, které dokáže uživit čtyři nezávislá knihkupectví, nemluvě o antikvariátech. Právě knihkupectví Longfellow Books na Monument square se stalo předlohou pro Wadsworth Books v jejím bestselleru How to Read a Book (česky Čtenářský klub za mřížemi), přeloženém do několika jazyků.
Do ženské věznice dochází pravidelně učitelka angličtiny v důchodu, ovdovělá Harriet, aby se ve Čtenářském klubu, který založila, sešla jednou za týden s několika ženami při čtení a diskusi o vybraných knihách. Tato setkání poskytují skupině nepochopených ženských duší po dvě hodiny svobodu otevřeně se vyjadřovat nejen k obsahu knih, ale i ke svému životu a tužbám.
Harriet se mezi nimi necítí nikdy stará, na rozdíl od domova, který jí připadá jako vězení. Nemůže tam být nikomu užitečná, jen kocourovi, který od ní vyžaduje víc pozornosti, než kdy musela věnovat svým dětem, a také občas neteři Sophii, která ji pravidelně volá a navštěvuje.
V Čtenářském klubu je i dvaadvacetiletá Violet Powellová, odpykávající si trest za usmrcení ženy při dopravní nehodě. Za vzorné chování je propuštěna. Před branami věznice ji čeká její sestra, aby ji odvezla do nového bytu, který pro ni sehnala a zaplatila nájem na rok dopředu a předala jí peníze z dědictví po zemřelé matce. Sestry si bývaly hodně blízké, ale uvěznění Violet a následná smrt utrápené matky je odcizilo.
Šťastná náhoda znovu svede dohromady Violet s Harriet, když se nečekaně potkají v knihkupectví, kde pracuje jako údržbář bývalý nástrojař Frank Daigl, manžel ženy, jež při autonehodě zemřela. Prvotní šok ze vzájemného setkání se proměňuje ve snahu odpustit si vzájemně i sami sobě a žít bez zášti či zatrpklosti. Jako by osud nabízel třem osamělým duším příležitost k novým začátkům.
Čtivý román vykresluje s citem a dokonalostí povahy hlavních hrdinů, s nimiž od začátku čtenář sympatizuje – mimo jiné pro jejich snahu vyrovnat se s osobními ztrátami i samotou bez zahořklosti a s vírou, že mohou dát svému životu nový smysl, naplnit ho radostí.
„Doufám, že čtenáři shledají knihu Jak číst knihu poutavou, často vtipnou a v konečném důsledku životodárnou. Stejně jako většina mých románů, i tento je o lidské touze po spojení a naší tendenci vytvářet rodiny z rozbitých nebo náhradních dílů. Je o odpuštění neodpustitelného, o tom, jak čelit neodpustitelnému, a… o tom, jak číst knihu,“ říká o své působivé knize Monica Woodová.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo)
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář