Fejetony a zamyšlení

Já myslím, že všechny ženy by svátky milovaly, kdyby nebyly spojeny s očekáváním. Tedy, s očekáváním směrem k nám. Že bude navařeno, napečeno.

Já třeba nemám ráda stereotyp. Zabíjí mě, ubíjí mě, bere mi energii více než fičák plný překvapení a změn.

Začíná se třeba prvního v měsíci, nebo v pondělí, nebo v den narozenin, nebo na začátku prázdnin. Začít jen tak, kdykoliv, to prostě neumím.

Nedokážu provést žádnou změnu třeba ve čtvrtek o půl páté odpoledne. Přijde mi to hrozně nesystémové.

Drobné projevy pozornosti se z našich životů rychle vytrácejí. Často jsme v zajetí pomýlené představy, že dokud sami něco nedostaneme, nemusíme nikomu nic dávat.

Slovo čas má v českém vyhledávači 212 milionů odkazů. Anglické slovo time neuvěřitelných 25 miliard odkazů.

I když svůj čas na sociálních sítích postupně omezuji a věnuji se zejména Úžasné Báře, algoritmy Facebooku pro vyhledávání reklamy cílené na uživatele, včetně mě, pracují dnem i nocí.

Zažila jsem probuzení plné úzkosti. Vypadalo to, že po domě chodí zloděj s baterkou. Na stropě běhal proužek světla.

Žít v baroku, jsem dáma vyhledávaná nejslavnějšími umělci, zvláště k portrétování vleže. Ovšem tady a teď jsem nudná a neviditelná. Netetovaná.

Radost z fyzické blízkosti platí jen v rodině a u velmi dobrých kamarádů. U cizích lidí mám kolem sebe hradbu z kamení a často tak i působím.

V mládí jsem si psala zajímavé myšlenky, citáty a verše do malého bloku, který nahradil původní památník. Co je to památník v tomto smyslu slova, to už asi mladé generaci nevysvětlím.

Asi je jen hodně málo lidí, kteří chodí rádi k zubaři. Patříte mezi ty, co se bojí? A co když se ještě přihodí něco takového, co se stalo naší Báře.

Je skvělé být takovou tou „adoptivní tetou“? Někdo o to ani nestojí, ale někteří si to užívají. Co na to naše Bára?

Dějiny jsou plné příkladů, kdy lidé překonali své fyzické možnosti nebo přežili věci k nepřežití. Válečné běsnění. Zázračná uzdravení.

Naše Bára není zrovna nadšená z pohledu do zrcadla. Proč? Přečtěte si v dnešním příspěvku, jak tento problém vyřešila.

Už se vám někdy stalo, že jste četli knihu a říkali si, že ji někdo snad napsal podle vašich myšlenek?

Také se vám stává, že máte doma něčeho nepotřebného nějak moc? A jak to má naše Bára? Přečtěte si v dnešním článku.

Jak dnes chápeme bývalé Československo? Bereme Slováky jen za sousedy, nebo jsou pro nás ještě pořád bližší než obyvatelé ostatních států, se kterými máme hranici?

Kdy vám mohou papírové kapesníčky zachránit pověst, důstojnost a potažmo i život? Dočtete se v dnešním článku naší Báry.

Také jste neradi, když se vás někdo ptá na určitou věc – takovou tu konkrétní otázku, kterou neomylně poznáte hned, když se tazatel teprve nadechuje a vy už víte, že bude ten určitý nepříjemný dotaz stoprocentně následovat?

Spíte rádi při otevřeném okně? Nebo je vám potom velká zima? A jak to má naše Bára a její manžel? Dočtete se v dnešním článku.

Je nějaký dárek, který byste si pod stromečkem přáli a víte, že ten vám nikdo nenadělí? Přečtěte si, jak to vyřešila naše Bára.

Lidé se prý dají rozdělit na fanatické vyznavače Vánoc a na zařeknuté odpůrce těchto svátků. Do které skupiny patříte vy?

Jak to má naše Bára se sportem? Co umí ze všeho nejlépe? Přečtěte si v dnešním článku.

Snažím se všechny nové anglické výrazy, na které narazím (a většinou to bolí) zapisovat do svého deníčku. Ne že bych jim rozuměla, ale vím o nich.

Když je zážitků moc, začnou vám splývat a některé detaily už ani nedoceníte. Když měsíce nic pěkného, zajímavého nebo aspoň intenzivního nezažijete, je váš život prázdný.