Německý filmový režisér, scenárista, producent a herec Jørn Precht (nar. 1967), je známý také jako spisovatel. V roce 2023 u příležitosti oslav 925. výročí narození sv. Hildegardy z Bingenu (1098–1179) vyšla jeho kniha o životě této proslulé, respektované a ctihodné abatyše, německé křesťanské mystičky, léčitelky, skladatelky, přírodovědkyně a spisovatelky, považované za jednu z nejvýznamnějších postav církevních dějin.
Hildegarda, pocházející z vážené šlechtické rodiny, měla od raného dětství mystická vidění, která ji provázela po celý život. V osmi letech ji rodiče zasvětili Bohu, když ji svěřili do výchovy benediktinek v klášteře v Disibodensbergu. Zde se učila pod vedením abatyše Jutty ze Sponnheimu, jež si přála, aby byla ustanovena její nástupkyní. Komunita jeptišek se pod vedením nové abatyše Hildegardy přesunula v roce 1147 do nedalekého Rupertsbergu u Bingenu, kde Hildegarda na Boží vnuknutí založila vlastní klášter a později ještě další konvent v Eibingenu.
Roku 1141 obdržela Boží příkaz: „Napiš, co vidíš a slyšíš.“ Po ujištění papeže Evžena III., jenž uznal její prorocká vidění jako autentická, se náročného úkolu ujala. Za pomoci svého sekretáře Volmara z Disibodenbergu a důvěrnice, jeptišky Richards ze Stade začala psát své vize i teologické a další myšlenky. Během šesti let vzniklo její stěžejní náboženské dílo Scivias (zkratka z latinského Sci vias Domini – „Poznej cesty Páně“) s iluminovanými ilustracemi. Ve spisech Physica a Causa et curae popsala Hildegarda stovky rostlin, zvířat a léčebných postupů, které se stále využívají. Zabývala se také psychologií, duchovními otázkami člověka a složila mnoho písní a skladeb.
Jørn Precht představuje svatou Hildegardu v poutavém a velmi čtivém románu. Přibližuje její povahu a život co nejvíce autenticky s úctou k mravně silnému charakteru nevšední, charismatické ženy s velkým uměním komunikace. Ukazuje její osobní život, pokoru, vnitřní zápasy, úspěchy i protivenství, jimž musela čelit. Snaží se věrně vystihnout ženu, jež byla vážená a respektována věřícími, panovníky, papeži i učenci a církevními učiteli, mezi nimiž byli sv. Bernard z Clairvaux, papež Evžen III. či římský král a císař Fridrich I. zvaný Barbarossa, jehož neváhala poučit, že „Svědomí stojí nad impériem a morální pravda nepatří výhradně mužům.“
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo)
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář