Žádná jiná hračka na světě nemá tolik příznivců jako medvídek. Medvídka zbožňují snad všichni, ale hlavně děti. Jak se naučit vyrábět takové hračky vlastníma rukama? Našli jse pro Vás histori, jak medvídci vznikli a také návod jak si uháčkovat toho svého.
V historii této hračky existují dvě větve, které se nakonec spojí v jednu
Začněme epizodou, která dala medvědovi jméno. V roce 1902 přijel americký prezident Theodore Roosevelt, který byl mimo jiné vášnivým lovcem, pracovně do Mississippi a ve volném čase se rozhodl lovit v místních lesích. Žádné zvíře však stále nepřicházelo. Myslivci vyhnali jediného medvěda z lesa, a aby potěšili vzácného hosta, přivázali medvěda ke stromu: „Střílej!“ Roosevelt však odmítl bezbranné zvíře zabít. Případ se dostal na titulní stránky novin a deník Washington Post zveřejnil karikaturu Roosevelta, který odmítl zastřelit roztomilé ušaté medvídě s velkýma očima.
Maurice Mitchum, podnikavý ruský přistěhovalec, který vlastnil obchod se suvenýry v New Yorku, využil tohoto humbuku a vedle karikatury vystavil plyšového medvěda, kterého vyrobila jeho žena. Medvěd okamžitě vzbudil pozornost: každý si ho chtěl koupit. Poptávka rostla a Maurice brzy přešel na výrobu podobných hraček. Rooseveltovi také napsal dopis, v němž ho žádal, jestli může medvídka pojmenovat Teddy – zkrácený výraz jména Theodore. A získal prezidentův souhlas. Odtud hračka dostala své celosvětové jméno – medvídek Teddy.
Druhý příběh, který se vyvíjel téměř souběžně s prvním, vytvořil z medvídka to, čím je dnes, se všemi jeho jedinečnými rysy. Vznikl v Německu a souvisí se společností Steiff, dodnes existujícím výrobcem hraček. Zbrusu nového medvídka vytvořil Richard, synovec majitelky společnosti Margareth Steiffové, který byl výtvarníkem. Kreslil zvířata v cirkuse a nakreslil obrázek medvěda stojícího na zadních nohách. Když Margareth uviděla kresby, rozhodla se podle nich vyrobit hračku. Navrhla vzor a Richard vymyslel pohyblivé držáky na hlavu a tlapky. První medvěd byl veřejnosti představen na výstavě v roce 1903 a hračka se brzy začala dobře prodávat.
Na počátku 20. století si s plyšovými medvídky samozřejmě hrály především děti, ale nosili je i dospělí. Někteří si je dokonce brali na společenské večírky! Brzy se medvídek stal oblíbeným i v Evropě, zejména před první světovou válkou. Matky a manželky šily medvídky jako talismany pro vojáky, kteří odjížděli na frontu.
Po válce se „medvídková“ mánie jen prohloubila. Alan Alexander Milne, který v roce 1926 vydal první knihu o Medvídkovi Pú, napomohl jejímu rozšíření a učinil z medvídka jednu z nejznámějších postav dětské literatury minulého století.
Během velké hospodářské krize byli medvídci na několik desetiletí zapomenuti. Koncem 60. let je znovu připomněl britský herec Peter Bull. V jednom televizním pořadu se Bull vyznal ze své lásky k plyšovým medvídkům a poznamenal, že citový vztah k této hračce může být pro dospělého člověka důležitý. Po skončení pořadu obdržel Peter tisíce reakcí od diváků, kteří jeho slova potvrdili. Dal tedy do novin inzerát, v němž vyzýval lidi, aby mu posílali příběhy týkající se medvídků. Bullova kniha „Medvídek se mnou“ byla vydána v roce 1969. Vycházela z jeho svědectví a odstartovala druhý „medvídkový boom“ v Evropě i v Americe.
Pak přišla éra designových medvídků, z nichž prvního představila na výstavě panenek v roce 1974 výtvarnice Beverly Portová. Její práce se stala senzací a brzy si lidé po celém světě začali navrhovat a ručně vytvářet vlastní medvídky. Objevily se knihy s návody na výrobu hraček, specializované časopisy a s příchodem internetu i webové stránky. Od té doby počet příznivců medvídků jen roste a umění tvorby medvídků se může naučit každý.
Jak vyrobit svého medvídka
Z popisu asi poznáte, že výroba medvídka je složitější než výroba běžného plyšáka. Řemeslníci vyrábějící medvídky mají svá vlastní tajemství: výroba vzorů, detaily zdobení a způsoby „zestárnutí“ medvídků, aby získali historický vzhled. Nepouštějte se hned do tak složitých projektů.
Vyhledejte na internetu návody na zhotovení medvídků pro začátečníky. Vše, co potřebujete k výrobě, obvykle koupíte v řemeslných obchodech. Podívejte se podrobněji na části o vycpávání medvídka a připevňování tlapek a hlavy. Ty jsou pro začátečníky nejobtížnější. Ale hotový medvídek bude pěkný, hustý, těžký a bude moci zvedat nohy a otáčet hlavou: klasický medvídek!
Můžete také vytvořit vlastní „medvídkový obleček“, ale podle milovníků medvídků to může být opravdu zdlouhavé a časově náročné. Ale jak říkají zbožňovatelé Teddyho, je to opravdu zábavná práce.
Medvídek se může stát dekorativním předmětem, milým dárkem nebo oblíbenou hračkou pro děti. Medvídek, kterého jste ušili a dali mu jméno, může děti provázet po celý život…
Zdroj: redakce – Milan Dobrovský, Sberbankaktivno.ru, youtube
Buďte první kdo přidá komentář