Články od Justýna Malásková

Často jen tak sedím a čumím. V hlavě prázdno. Jsou to krásné okamžiky totálního souladu s okolím, které vlastně neexistuje. Všechno kolem mě i ve mně jedno jest.

Když jsem se ráno vzbudila, venku lilo. Do mých přemokřených květináčů valila z nebes voda a tropický ráj se změnil v moravskou potopu.

Abyste rozuměli, nehledala jsem práci. Já ze všeho nejvíc toužím chvíli nedělat nic. Ale oslovil mě personalista z jedné firmy na LinkedIn, že hledají někoho jako jsem já a jestli bych měla zájem o jednu určitou pozici.

Jak jste na tom se sny vy? Zdají se vám? Pamatujete si je? Zapisujete si je? Jsou barevné, nebo černobílé? Příjemné, nebo děsivé? V životě můžeme mít všechno pod kontrolou, ale v noci jsme rukojmí vlastního podvědomí.

Starší lidé pel soutěživosti pozbývají. Člověk je s nimi více v klidu. Životní nadhled se nedá koupit ani urychlit. Musíte se k němu prožít léty zkušeností, radostí i trápení. Starší lidé už šetří síly na důležité věci, což jsou většinou právě ty věci, kterým mladí věnují minimální pozornost.

Jaro má sílu změnit ulici k nepoznání, když do rána vykvetou všechny sakury a ta růžovo-bílá oblaka nad chodníkem vás srazí na kolena. Často i doslovně, když se nedíváte pod nohy, ale kocháte se s pohledem upřeným do korun stromů.

Chytré knihy vám budou tvrdit, že když nějakou činnost opakujete 21 dní po sobě, pak už se z ní stane návyk a běžná součást vašeho života.