Alfons Maria Mucha (24. 7. 1860 – 14. 7. 1939): malíř, kterého na pražskou Akademii výtvarných umění nevzali

Alfons Maria Mucha (24. 7. 1860 – 14. 7. 1939)
Foto: Freepik

Malíř, ilustrátor, grafik, designér, návrhář, divadelní výtvarník a pedagog, představitel secese a tvůrce svého originálního stylu.

Narodil se v Ivančicích na Moravě 24. července roku 1860. A údajně ještě předtím, než se naučil chodit, už kreslil. Také se od malička zajímal o řemeslné činnosti různých druhů. Věnoval se i hudbě – hrál na housle a zpíval.

Otevřené okno

Domalovánky

17 oken, 14 dveří a jedno okýnko. Kuchyňské linky, koupelny, skříně, koberce, kachličky, veranda. Dvě…

Po obecné škole odešel do Brna, kde navštěvoval Slovanské gymnázium. Studia ho však příliš nebavila. Ač k žádnému malíři „do učení“ nechodil, dospěl k názoru, že se chce jednou věnovat výhradně malířství.

Jenže…  na pražskou Akademii výtvarných umění ho nepřijali. Zamířil tedy do Vídně a tady ve svých 19 letech začal pracovat v malířské dílně, v níž se vyráběly divadelní dekorace.

Za dva roky se dostal k hraběti Khuenovi, pro kterého vyzdobil interiér zámku v Hrušovanech a také prostory jeho sídla v Gandeggu u Bolzana.

Alfons Maria Mucha (24. 7. 1860 – 14. 7. 1939)
Foto: Freepik

Pak, v roce 1885 díky podpoře tohoto hraběte byl přijat na Akademii v Mnichově. Zde studoval tři roky a následoval odjezd do Paříže. Nejdříve se zapsal ke studiu na Akademii Julian a poté navštěvoval akademii Colarossi. Protože jej však hrabě přestal sponzorovat, rozhodl se otevřít vlastní výtvarnou školu – či spíše kurz – v prostorách právě této školy. Kromě vyučování pracoval jako ilustrátor pro nakladatelství a časopisy v Paříži.

Právě v této době Alfons Mucha vyvíjel svůj styl: linie ženských těl doplňoval ornamenty z květin a listů, postavám vytvářel bohaté účesy i propracované šaty a používal popisy speciálním písmem.

Psaní perem do sešitu.

#113 Krasopis

Vždycky jsem si zakládala na svém rukopisu. Měla jsem v 1. třídě jako první ze všech „číňana“, propisku…

Důležitý pro jeho tvorbu byl rok 1894, kdy namaloval plakát pro vystoupení divadla Sarah Bernhardt. To ho okamžitě proslavilo. Sama herečka byla jeho plakátem nadšená, a tak vznikla spolupráce – pro její divadlo nejen maloval až do počátku 20. století plakáty, ale také navrhoval výpravy i kostýmy.

Kromě toho kreslil návrhy vinět, divadelní programy, jídelní lístky, dále vytvářel návrhy šperků a ozdob. Podle jeho způsobu malby získala evropské secese pojmenování „Le styl Mucha“.

V letech 1904–1909 pobýval ve Spojených státech, kde vytvářel další obrazy, plakáty i návrhy, a právě tady začal uvažovat o vytvoření monumentálního díla Slovanská epopej, pro které právě v Americe našel investora. Po návratu domů si na zámku Zbiroh pronajal velký sál, který mu posloužil pro další dobu jako ateliér, a vytvořil zde svůj cyklus dvaceti velkoformátových historických pláten.

Přesným opakem, co se týká rozměru, jsou zase známky, které je možno prezentovat jako miniaturní obrázky. Ani zde „otisk“ Muchova umění nechybí – je autorem jedné z prvních československých známek, na které jsou vyobrazeny Hradčany.

V roce 1932 se s celou svojí rodinou přestěhoval na dva roky zase do Francie, tentokrát do města Nice. A zde mu bylo v roce 1934 uděleno nejvyšší francouzské státní vyznamenání – Řád čestné legie.

Po návratu domů plánoval ještě namalovat tři velkoformátové obrazy určené celému lidstvu. Měly představovat Věk rozumu, Věk moudrosti a Věk lásky. Tenhle záměr však již Mistr nestihl, zemřel 14. července 1939 v Praze.

Zdroj: redakce – Olga Skálová, art.com

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*