Malíř, ilustrátor, grafik, designér, návrhář, divadelní výtvarník a pedagog, představitel secese a tvůrce svého originálního stylu.
Narodil se v Ivančicích na Moravě 24. července roku 1860. A údajně ještě předtím, než se naučil chodit, už kreslil. Také se od malička zajímal o řemeslné činnosti různých druhů. Věnoval se i hudbě – hrál na housle a zpíval.
Po obecné škole odešel do Brna, kde navštěvoval Slovanské gymnázium. Studia ho však příliš nebavila. Ač k žádnému malíři „do učení“ nechodil, dospěl k názoru, že se chce jednou věnovat výhradně malířství.
Jenže… na pražskou Akademii výtvarných umění ho nepřijali. Zamířil tedy do Vídně a tady ve svých 19 letech začal pracovat v malířské dílně, v níž se vyráběly divadelní dekorace.
Za dva roky se dostal k hraběti Khuenovi, pro kterého vyzdobil interiér zámku v Hrušovanech a také prostory jeho sídla v Gandeggu u Bolzana.
Pak, v roce 1885 díky podpoře tohoto hraběte byl přijat na Akademii v Mnichově. Zde studoval tři roky a následoval odjezd do Paříže. Nejdříve se zapsal ke studiu na Akademii Julian a poté navštěvoval akademii Colarossi. Protože jej však hrabě přestal sponzorovat, rozhodl se otevřít vlastní výtvarnou školu – či spíše kurz – v prostorách právě této školy. Kromě vyučování pracoval jako ilustrátor pro nakladatelství a časopisy v Paříži.
Právě v této době Alfons Mucha vyvíjel svůj styl: linie ženských těl doplňoval ornamenty z květin a listů, postavám vytvářel bohaté účesy i propracované šaty a používal popisy speciálním písmem.
Důležitý pro jeho tvorbu byl rok 1894, kdy namaloval plakát pro vystoupení divadla Sarah Bernhardt. To ho okamžitě proslavilo. Sama herečka byla jeho plakátem nadšená, a tak vznikla spolupráce – pro její divadlo nejen maloval až do počátku 20. století plakáty, ale také navrhoval výpravy i kostýmy.
Kromě toho kreslil návrhy vinět, divadelní programy, jídelní lístky, dále vytvářel návrhy šperků a ozdob. Podle jeho způsobu malby získala evropské secese pojmenování „Le styl Mucha“.
V letech 1904–1909 pobýval ve Spojených státech, kde vytvářel další obrazy, plakáty i návrhy, a právě tady začal uvažovat o vytvoření monumentálního díla Slovanská epopej, pro které právě v Americe našel investora. Po návratu domů si na zámku Zbiroh pronajal velký sál, který mu posloužil pro další dobu jako ateliér, a vytvořil zde svůj cyklus dvaceti velkoformátových historických pláten.
Přesným opakem, co se týká rozměru, jsou zase známky, které je možno prezentovat jako miniaturní obrázky. Ani zde „otisk“ Muchova umění nechybí – je autorem jedné z prvních československých známek, na které jsou vyobrazeny Hradčany.
V roce 1932 se s celou svojí rodinou přestěhoval na dva roky zase do Francie, tentokrát do města Nice. A zde mu bylo v roce 1934 uděleno nejvyšší francouzské státní vyznamenání – Řád čestné legie.
Po návratu domů plánoval ještě namalovat tři velkoformátové obrazy určené celému lidstvu. Měly představovat Věk rozumu, Věk moudrosti a Věk lásky. Tenhle záměr však již Mistr nestihl, zemřel 14. července 1939 v Praze.
Zdroj: redakce – Olga Skálová, art.com
Buďte první kdo přidá komentář