Co se odehrává za dveřmi ordinace, když pacient odejde a lékař zůstane sám? Denně vyslechne desítky lidských příběhů, setkává se s bolestí, strachem i samotou. Kdo ale naslouchá jemu?
Francouzský spisovatel a praktický lékař Baptiste Beaulieu se ve svém románu Kam odcházejí slzy, když uschnou pouští do tématu, o kterém se příliš nemluví – psychické zátěže lidí, kteří se každodenně starají o druhé. Hlavním hrdinou je lékař Jean, jenž dokáže pacientům naslouchat, povzbudit je a často je i rozesmát.
Sám však od jedné tragické noci nedokáže uronit jedinou slzu. Co se stane, když člověk, který pomáhá ostatním zvládat jejich trápení, nedokáže čelit tomu vlastnímu?
Beaulieu při psaní čerpá ze své dlouholeté lékařské praxe a ukazuje, že návštěva ordinace zdaleka nemusí být jen otázkou diagnózy a předepsaných léků.
Za zdánlivě obyčejnými zdravotními obtížemi se totiž často skrývají složité mezilidské vztahy, předsudky nebo touha po troše pozornosti. Autor přitom dokáže i závažné situace podat s překvapivým humorem a laskavostí. Vedle bolestných okamžiků tak nechybějí absurdní příhody ani drobná lidská gesta, která dokážou změnit celý den. Román, který v listopadu 2026 vydává nakladatelství Kazda, otevírá otázku, nakolik dokážeme vidět člověka za jeho povoláním, nemocí či společenskou rolí. A připomíná, že i ti, od kterých očekáváme sílu a pochopení, někdy sami potřebují pomoc.
Nakladatelství KAZDA | listopad 2026
Z francouzštiny přeložil Martin Richter
288 stran | měkká vazba s klopami 130 × 200 mm |
ISBN 978-80-7670-293-6
Žánr: román pro dospělé
Obrázek: Přebal knihy – se svolením nakladateství
O autorivi
Baptiste Beaulieu (1985) je francouzský spisovatel a praktický lékař, který se rozhodl propojit dvě zdánlivě odlišné profese. Narodil se v Toulouse, kde dodnes působí jako lékař. Psaní ho přitahovalo už od mládí a během studií medicíny opakovaně posílal své rukopisy nakladatelům. Průlom ale přišel až v roce 2012, kdy založil blog Alors voilà. Začal na něm vyprávět příběhy ze světa zdravotníků, který většina lidí zná jen z druhé strany ordinace. S humorem, někdy i značnou dávkou ironie, popisoval každodenní situace z nemocničního prostředí a připomínal, že také lékaři mají své obavy, slabosti a osobní trápení. Blog si rychle získal pozornost veřejnosti a v roce 2013 na něj navázala jeho první kniha Alors voilà: Les 1001 vies des urgences.
Beaulieu se postupně zařadil mezi známé francouzské autory, kteří dokážou o vážných tématech psát přístupně, bez zbytečného patosu. Vedle románů se věnuje také dětské literatuře a pravidelně vystupoval ve francouzském rozhlase France Inter. Ve svých knihách se často vrací k mezilidským vztahům, předsudkům, samotě nebo situacím, v nichž obyčejná lidská laskavost znamená víc než dobře míněná rada. Dlouhodobě také upozorňuje na význam komunikace mezi lékařem a pacientem a na psychickou zátěž zdravotnických pracovníků.
Právě zkušenost z lékařské praxe se výrazně promítla i do románu Kam odcházejí slzy, když uschnou, který ve Francii vyšel už v roce 2023. Beaulieu v něm čtenáře pouští do světa, který důvěrně zná, a ukazuje, jak tenká může být hranice mezi profesním odstupem a osobním prožitkem. Jeho vyprávění přitom nestojí jen na těžkých osudech pacientů. Stejně důležité jsou drobné absurdity, nečekaná setkání a chvíle, kdy se i ve zdánlivě bezvýchodné situaci objeví důvod k úsměvu. V tom ostatně spočívá jeden z nejvýraznějších rysů jeho tvorby – schopnost připomínat lidskou zranitelnost, aniž by ztrácel smysl pro humor.
Zdroje: Justýna Malásková; EAULIEU, Baptiste. Kam odcházejí slzy, když uschnou. Přeložil Martin Richter. Nakladatelství Kazda, 2026. 288 s. ISBN 978-80-7670-293-6.; NAKLADATELSTVÍ KAZDA. Kam odcházejí slzy, když uschnou. 2026. Nakladatelství Kazda;;NAKLADATELSTVÍ KAZDA. Baptiste Beaulieu a život za dveřmi ordinace. Nakladatelství Kazda; KOSMAS. Kam odcházejí slzy, když uschnou – Baptiste Beaulieu. Kosmas [online]. 2026.; NAKLADATELSTVÍ KAZDA. Baptiste Beaulieu: Kam odcházejí slzy, když uschnou. Představení knihy pro redakce. 2026. Materiál poskytnutý redakci.

Buďte první kdo přidá komentář