Známý český scenárista a pedagog Petr Jarchovský (nar. 1966) napsal útlou knížku o pohnutém životním příběhu fenomenální zpěvačky Evy Olmerové (1934-1993). Střípky vzpomínek jejích přátel zpracoval do poutavé fiktivní výpovědi hlavní protagonistky. Vzdal tím hold a obdiv k nespoutané osobnosti s obdivuhodným pěveckým talentem.
Autor slovy legendární popové a jazzové zpěvačky Evy Olmerové popisuje období, kdy žila s rodiči, než se v jejích čtrnácti letech rozvedli a ona pak byla svěřena otci. Od dětství překvapovala citlivým vnímáním hudby a perfektní interpretací populárních písní, často převzatých z amerických originálů. I když v rodině se mimořádnému nadání Evy nepřikládal význam, byl pro ni zpěv hlavním smyslem života. V době utužování komunistického režimu ale nebyla naděje na splnění snu stát se bluesovou a džezovou zpěvačkou. Anglické texty písní, které zpívala, a zejména původ rodiny jejího otce vnímala tehdejší vláda jako nepřátelský vůči socialistické cestě k lepším zítřkům. Za tyto nežádoucí postoje či názory byly lidé perzekvováni, stejně jako rodina Olmerových.
Evu Olmerovou dokonce už v sedmnácti letech zadržela, vyslýchala a ke spolupráci nutila policie Státní bezpečnosti, sídlící v nechvalně pověstné Bartolomějské ulici. O rok později, kdy dosáhla plnoletosti, opustila domov a vdala se za kamaráda, aby mohla zpívat. Jedinečný pěvecký talent s procítěným podáním obdivoval každý, kdo ji s úžasem poslouchal. Úspěch na sebe nenechal čekat, když byla přijata do divadla Semafor. Dalšímu rozvíjení kariéry však bránila kromě zákazů také rostoucí závislost na alkoholu, jímž zpěvačka zaháněla trému i únavu.
Pády až na samé dno, častá životní zklamání i nemožnost naplno se věnovat zpěvu ji stále více oslabovaly, stejně jako alkohol, v němž utápěla žal a bolest z nepřízně osudu. Známí a přátelé, kteří ji dobře znali, potvrzují, že přesto si humor udržela až do posledních chvil. Zemřela v devětapadesáti letech.
Kniha o výjimečné Evě Olmerové, přezdívané česká Ella Fitzgerald, jíž tato legendární zpěvačka nabídla spoluúčast na světovém turné, kterou však tehdejší režim nepovolil, je pomyslnou intimní výpovědí jedné z našich nejvýznamnějších zpěvaček nespoutaného charakteru, citlivého vnímání a ryzího srdce.
Nechte oblaka plout,
nechte vítr, ať letí,
každý máme svůj kout,
kde chcem v samotě být,
co na tom, že někdy i z ní
náš pláč zní…
Z písně Můj pláč z alba Blues samotářky
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), albatrosmedia.cz, mfknihy.cz, luxor.cz, databazeknih.cz, palmknihy.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář