Uznávaná švédská spisovatelka a novinářka Sofia Lundbergová (nar. 1974) se proslavila již svojí prvotinou Červený adresář, přeloženou do téměř čtyřiceti jazyků. Rovněž poutavý příběh novějšího románu Poslední umělecké dílo se dotkl srdcí mnoha čtenářů jímavým příběhem o životních ztrátách, naději a síle lásky i umění.
Je významný, netrpělivě očekávaný den. Ve stockholmském Muzeu moderního umění právě začíná výstava slavné Hanny Stiltjeové, která vrátila z Ameriky do své vlasti, nejen aby představila své poslední dílo – netradičně pojatou komodu. Je zcela odlišná od všeho, co umělkyně, známá obdivuhodnými obrazy a bronzovými sochami, dosud vytvořila. Tento objekt působí jako změť haraburdí, liší se použitou barvou, materiály i tvarem. Jsou na něm skvrny, škrábance, zásuvky ze starých okenních rámů, vidět lze potrhané obálky a překvapivé artefakty. Přítomní jsou v šoku. Exponátu nerozumí, vidí jen bez ladu a skladu navršené harampádí. Pociťují zklamání. Hanna ho však považuje za to nejlepší, co dosud vytvořila a završuje jím dlouhou uměleckou dráhu, která se chýlí ke konci, stejně jako její život.
„Všechna umělecká díla mají svou historii, své emoce,“ sděluje návštěvníkům vernisáže. Dokazuje to svou provokující komodou, demonstrující její minulost veřejnosti neznámou, poznamenanou křehkostí bytí, nepředvídatelností, stíny duševních otřesů, bolestnými zážitky, ale také láskou a naplněním uměleckých ambicí.
Autorka člení knihu do kapitol, podle toho, na jakou část posledního Hannina díla se soustředí. Každá oživuje zásadní prožitky a vypovídá o lidech jí blízkých. Spodní zásuvka s rukojetí zdobenou drceným porcelánem je věnovaná Knutovi – dědečkovi, jenž ji vychovával, když se o ni vlastní matka nedokázala postarat. Vitrína s okenní tabulkou a další věci připomínají obdivuhodnou, laskavou Ingrid a jejího manžela Viktora, kteří žili v domě zvaném Sluneční dvůr. Dost velkým na to, aby v něm nalezly láskyplný domov i cizí děti, dočasně jim svěřené do opatrovnictví.
Jiná část komody vyvolává vzpomínku na umělkyni Daisy, jež Hanně zajistila studium malířství, k němuž měla mimořádný talent. I další předměty zvláštního díla evokují osobnosti, jež Hanna milovala. Síla lásky přitom vítězí, hojí zradu nejbližších i dávná duševní zranění.
V románu o životním údělu a rodinných vazbách, umírá jedna z žen na metastázující rakovinu prsu. Stejná nemoc byla diagnostikována autorce, když knihu psala. „Možná jsem pohřbila svou románovou postavu, abych zpracovala svou vlastní smrt. Zní to bizarně, ale bylo to tak“, přiznává v rozhovoru uveřejněném na brostcancerforbundet.se.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), euromedia.cz, knizniklub.cz, databazeknih.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář