Norah Chambersová a její sestra se stávají součástí neuvěřitelného příběhu o přežití a odvaze. Heather Morrisová, autorka „Tatéra z Osvětimi“, přináší další silný román založený na skutečných událostech. Jak se ženy dokázaly vypořádat s hrůzami války a udržet si naději?
Heather Morrisovou z Nového Zélandu přitahují silné příběhy pozoruhodných lidí, kteří v životě projevili odvahu překonávat mezní situace. Vydala o nich několik románů, které vyšly ve více než 16 milionech výtisků. Rovněž dramatické vyprávění o sestrách z japonského zajateckého tábora vychází ze skutečných událostí a hlavními hrdinkami jsou ženy, jež takové peklo přežily.
Historické romány Heather Morrisové o lidském hrdinství, vnitřní síle a odhodlání zdolávat náročné překážky se zakládají na reálných faktech a osobních prožitcích. Tak je tomu i v příběhu o australských vojenských sestrách, jež byly za druhé světové války několik let válečnými zajatkyněmi Japonců, kteří 15. února 1942 pronikli do Britského Malajska a Singapuru.
Hrdinkami románu jsou sestry Ena a Nora. Nora s těžkým srdcem posílá svoji dcerku Sally s tetou na právě odjíždějící loď, aby byly v bezpečí. Oblast Singapuru, kde dosud žily, je ničena nálety japonského letectva a tisíce uprchlíků se zoufale touží zachránit. Na poslední chvíli se i ony s Johnem, nemocným manželem Nory, dostanou na obchodní loď Vyner Brooke. Je s nimi i malá dívka June, která ztratila maminku, a sestry se jí ujmou. Přistoupí skupina zdravotních sester z Ošetřovatelského sboru australské armády, Vivian, Betty a Nesta, a hned se začnou starat o zraněné pasažéry a pomáhat ostatním.
Situace je nebezpečná, ale to nejhorší je teprve čeká. Při dalším přeletu je loď zasažena a rychle jde ke dnu. Většině přeživších se podaří doplavat na ostrov Sumatra. Tam je brzy objeví a zajmou japonští vojáci. Oddělí muže od žen a dětí a všechny přemístí hluboko do divoké džungle, kde je několik táborů pro válečné zajatce. Když dojde 16. února 1942 k masakru na pláži Radji na ostrově Bangka, kde vojáci japonské císařské armády brutálně popraví 21 zdravotních sester a 60 australských a britských vojáků ze dvou potopených spojeneckých lodí, jako zázrakem přežije jediná z žen, Vivian, jež se připojí k ostatním zajatým.
Ženy s dětmi se stěhují do dalších míst, kde panují otřesné podmínky. Více jak tři a půl roku bojují v drsném prostředí za přežití. Jsou o hladu, sužují je nemoci a musejí snášet surové chování vojáků. Mnohé zajetí nepřežily. Jen v lednu 1945 zemřelo sedmdesát žen. Statečné sestry vynaložily veškeré úsilí, aby byly druhým oporou a duchovně je posilovaly. Dokonce uspořádaly několik koncertů, které všem trpícím zajatkyním a dětem daly naději a víru, že kruté životní podmínky přečkají a dočkají se konce války. Den osvobození se již přibližuje.
Román zachycuje pohnuté osudy uprchlíků, kteří se snažili zachránit holé životy, i statečných sester, jež jim ze všech sil pomáhaly udržovat fyzické i psychické zdraví při strádání ve velmi těžkých podmínkách. Ti, co přežili léta v zajetí, by nejraději na tu dobu zapomněli. Autorka naopak chce zachovat v paměti příběh válečných zajatkyň v japonských internačních táborech v Indonésii, aby vešel ve známost a nebyl zapomenut. „Odvaha, s níž bojovaly za své přežití a postaraly se o své družky, jež zemřely, by měla být napořád oceňována a obdivována.“
Přípravu knihy pojala Heather Morrisová velice pečlivě a věnovala mnoho času bádání a studiu dobových dokumentů. Pozornost zaměřila také na potomky dvou rodin, kteří jí poskytli cenné informace i fotografie. K psaní přistupovala s úctou a ohleduplně vůči všem, o nichž se zmiňuje. Snad proto se spíše vyhýbá příliš drastickému a šokujícímu líčení vyhrocených scén, k nimž docházelo. Ačkoliv je děj plný napětí a dramatických zvratů, nebylo jejím záměrem vyvolávat v čtenáři pocity hrůzy, strachu a děsu, ale především vyzdvihnout lidské hodnoty a silná pouta lásky a oddanosti, jež odolávají těžkým zkouškám a nemizí ani tváří v tvář smrti.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), albatrosmedia.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář