Francouzská spisovatelka a novinářka Sidonie-Gabrielle Colette (1873–1954) píšící i pod pseudonymem Willy či Colette-Willy převážně sentimentální romány, se kromě literární tvorby proslavila také jako varietní tanečnice. Její autobiografický román Vagabundka byl nominována na Concourtovu cenu a v roce 1948 se jí dostalo nominace na Nobelovu cenu za literaturu. Francouzská akademie ji vyznamenala Řádem čestné legie.
Novela Gigi z roku 1945 patří k nejznámějším dílům Sidonie-Gabrielle Colette, podle něhož vznikl rovněž film a muzikál. Představuje šestnáctiletou Pařížanku Gilberte, zvanou Gigi, jejíž svobodná matka Andrée dává přednost životu druhořadé zpěvačky v divadle než její výchově. O tu se stará její rázná matka, paní Alvarezová spolu s bohatou sestrou Alicií, jejíž úsudek má v rodině váhu. Obě uzpůsobují tvárnou Gigi jako „zatím neopracovanou surovinu“, aby vynikl její půvab, dobré způsoby a další znalosti, jež se jí budou v životě hodit.
Pravidelným hostem domácnosti je bohatý strýček Gaston Lachaill. Nosí dárky a Gigi ho vnímá jako vítaného, zábavného a pohledného muže, s nímž se občas pojí milostný skandál, prozrazující jeho slabost pro ženy. Rodina si zakládá na tom, že na rozdíl od všedních lidí, kteří mají hloupý mozek, nestydaté tělo a navíc žijí v manželství, ony se do něj neženou. „Manželství pro nás není zakázané. Ale místo abychom se vdávaly „už“, stává se, že se vdáváme „konečně“.
Jak to nakonec dopadne se zamilovaným Gastonem a Gigi?
Druhý příběh nazvaný Kočka, poprvé knižně vydaný v roce 1933, představuje mladého Alaina, opečovávaného jedináčka, jenž bydlí se starostlivou matkou v domě se služebnictvem a s milovanou kartouzskou kočkou Sahou. Hodně pro něj znamená, neboť – jak se zdá – mu velmi dobře rozumí.
Do života se mu připlete dívka Camille, s níž se brzy ožení. Alain ji má rád, a city chová i ke své dosud nejvěrnější, oddané kočičí přítelkyni. Než se dokončí potřebné úpravy v jejich domě, přestěhují se do devítipatrového domu. Saha však doma bez Alaina strádá, a tak ji nakonec vezmou s sebou. Camille ji spíš trpí, neboť má pocit, že manžel má o Sahu větší starost než o ní. Když dojde k přelomové události, jeho vztah k ženě se nadobro změní.
V románech Sidonie-Gabrielle Colette se často objevují autobiografické prvky, díky nimž se můžeme do jisté míry s autorkou seznámit, stejně jako si připomenout vzrušující období na přelomu 19. a 20. století, kdy vznikaly. Čtou se velmi dobře a ledacos prozrazují o nevšední, svobodomyslné autorce, jež byla mimo jiné první ženskou členkou Concourtovy akademie a obdržela významná vyznamenání. Ve vlasti byla natolik vážená, že jí byl po smrti uspořádán slavnostní státní pohřeb.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), euromediamedia.cz, luxor.cz, databazeknih.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář