oběd

Proletěli kolem mě jako tři dělové koule, málem mě srovnali se stěnou. Jenom zařvali: „Ahoj!“, naskákali do auta a byli pryč. Kdo? Moji domácí včetně jejich dcery, tedy mojí kamarádky. No jo, vlastně včera něco říkali o tom, že musejí dnes někam dopoledne jet, vzpomněla jsem si a pustila to z hlavy, protože jsem, ač bylo sobotní ráno, taky spěchala do práce.