Pro malé zahradky, terasy či jen balkón máme pár tipů jak pěstovat malé ovocné stromy a jaké jsou nové možností a netradiční odrůdy. Výhodou slopovitých stromků je nejen získání ovoce z vlastní zahrádky/nbalkonu, ale také minimum prostoru, který pro takový stromek potřebujete. Některé odrůdy se dokonce dají pěstovat právě i na balkoně nebo na terase ve větším květináči.
Tip redakce: Když si domů přinesete prostokořený stromek, je dobré zastřihnout konečky kořenů a přes noc jej ponořit do kbelíku s vodou. Stromek do sebe natáhne víc vody a předejdete riziku jeho zaschnutí. I tak jej ale v prvním roce života pravidelně zalévejte.
Při výběru stromků se dívejte na to, zda mají zdravé kořeny. Stromky, které mají na sobě houby nebo plísně, poznáte podle bělavé barvy nebo mokvajících kořenů.
Sázení stromků
Před vysazením vykopejte jámu, která by měla mít velikost odpovídající kořenovému balu. Měla by být minimálně 70 cm široká a 40 cm hluboká. Sloupovité stromy je možné sázet na vzdálenost 50–60 cm od sebe.
Stromek je možné pěstovat několika způsoby. Může to být jen úzký kordon, kdy ponecháte jen střední „osu“ stromku. Postranní výhony zkracujete na tři očka. Je možné je však také pěstovat i se dvěma terminály ve tvaru „V“ jako dvouramenný kordon. Stromy také můžete tvarovat do vějířů nebo podél plotů.
Sadba, přihnojování
Ideální je smíchat původní zeminu ze zahrádky se zeminou lepší, se zakoupeným substrátem a pískem. Rostlina si tak lépe zvykne na zeminu na vaší zahrádce. Pokud byste do vykopané jámy dali jen zakoupený substrát, může mít strom problém prorůst kořeny zeminu v okolí, protože se bude chovat, jako by byl v květináči.
Tip redakce: Při sázení dejte pozor na to, aby místo, kde byl stromek naroubován, nikdy nebylo v půdě, ale vždy alespoň kousek nad zemí. Pokud by místo s roubem zůstalo v půdě, může stromek zapustit kořeny i nad roubem a vyroste vám velký strom – nikoli požadovaný menší sloupový.
Při výsadbě doporučujeme přímo do půdy zapracovat pomalu rozpustná hnojiva. Během vegetace používáme do zálivky buď hnojivo tekuté, nebo hnojivo rozpustné ve vodě.
Ještě jednou připomeneme potřebu pravidelného zalévání v prvním roce po výsadbě.
Sázení sloupovitých stromků do kontejnerů
Do nádob volíme stromky se slabším růstem, které dosahují maximální výšky 1–1,5 m na méně vzrůstných podnožích.
Nádoba, do které stromek vysazujeme, by měla být světlé barvy, aby nedocházelo k přehřívání v letních měsících. Měla by být také dostatečně velká – tak, aby kořenový systém mohl být dostatečně rozsáhlý pro přijímání živin a v nádobě byl prostor pro drenáž.
Druhy ovocných stromků a pořizovací cena
Na českém trhu seženete velké spektrum druhů sloupovitých nebo zakrslých stromků.
Oblíbené jsou jabloně, hrušně, švestky, meruňky, třešně, broskvoně, mirabelky, nektarinky, švestkomeruňky nebo višně. V poslední době stoupá obliba právě švestkomeruňky pro její plody a jednoduché pěstování.
Stromky můžete nyní koupit i přes internet, a to v cenovém rozpětí od 260 do 700 Kč. Viděli jsme však i cenovky kontejnerových stromů dosahující až 1 200 Kč za stromek.
Řez sloupovitých ovocných stromků
Řez stromků provádíme od června do srpna, nikdy v zimě. Při výsadbě není vhodné zakrátit vrcholový pupen – pak by mohlo docházet k nechtěnému větvení.
Zazimování stromků v kontejnerech
U kontejnerových sloupovitých a zakrslých stromků je důležité zazimování. Pokud máte chladnou a světlou místnost, dejte stromky na zimu tam. Pokud tuto možnost nemáte, nádobu obalte kartonem a netkanou fólií, stromek bílou netkanou fólií. Nezapomeňte však na mírnou zálivku, kontejner nesmí ani přes zimu vyschnout.
Zdroj: VALÍČEK, Pavel a kol. Ovocné dřeviny v zahradě. Praha: Grada, 2010. BLAŽEK, Jaroslav. Pěstujeme ovocné stromy. Praha: Brázda, 2001. HRDLIČKA, Josef. Řez ovocných dřevin. Praha: Grada, 2014.
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář