František Palacký – Aristokrat českého ducha

František Palacký
Pražský pomník Františku Palackému s nápisem „Svému buditeli a vůdci vzkříšený národ“ je dílem sochařů Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka. Foto: Dana Vondrášková

Překladatelka z angličtiny a spisovatelka Hana Whitton (nar. 1950 v Praze) vystudovala obor čeština – angličtina na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je oblíbenou autorkou více jak padesáti historických románů. V knize zasvěcené Františku Palackému připomíná především osobní život „otce národa“, nejvýznamnější osobnosti českého národního hnutí v 19. století.

František Palacký
Foto: se svolením nakladatelství Euromedia

Český dějepisec a politik František Palacký (*14. 6. 1798 v Hodslavicích, † 26. 5. 1876 v Praze), zakladatel moderní české historiografie, proslul zejména stěžejním v češtině publikovaným dílem Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě, jež mělo vliv na formování moderního nezávislého českého národa. Hana Whitton vnímá Františka Palackého jako aristokrata českého ducha, jehož život, sny a cíle přibližuje strhujícím způsobem.

František Palacký se narodil jako pátý z dvanácti dětí, z nichž dospělosti se dožilo osm. Otec, luteránský kazatel, si přál, aby šel v jeho stopách, a těžce nesl, když se syn rozhodl pro vlastní životní dráhu. Po úspěšném absolvování studia si na živobytí vydělával jako vychovatel v rodině půvabné a vzdělané uherské šlechtičny Anny (Niny) Zerdahelyiové, která na něj měla pozitivní vliv. Uvedla ho do vyšší společnosti, seznámila s díly světových filozofů a politiků a podporovala jej v kariéře. Přes věkový rozdíl si rozuměli a stali se z nich přátelé. František k Nině choval úctu a vděk po celý život, i když se jejich cesty rozešly.

Uvědomoval si, jak důležité je, aby se v české zemi mluvilo česky, neboť „jazyk je cesta z područí ke svobodě“. Často vedl debaty o budoucnosti českého národa a Slovanstva vůbec s obrozeneckou elitou – Jánem Kollárem, Pavlem Josefem Šafaříkem, Jaroslavem Dobrovským, Josefem Jungmannem i Dušanem Palkovičem. Palacký probouzel v českém národu lásku k rodnému jazyku a posiloval hrdost na slavnou minulost. Psal básně, také o krásovědě – estetice, ale hlavní zájem soustředil na historii a dějiny našeho národa. K tomu se cítil být povolán. V práci i bádání se mu dařilo, ale stále postrádal souznění se spřízněnou duší.

Jako vážený host býval často zván na společenské akce, kde byl vždy vítán. Na jedné z nich se seznámil s dvacetiletou Terezií Měchurovou, dcerou advokáta a velkostatkáře Jana Měchury. Jejich láska přerostla v hluboký cit a zanedlouho se vzali. Později se jim narodily dvě děti, vyrůstající v láskyplné rodině.

František Palacký pocházel z chudých poměrů a zakusil mnoho útrap, neporozumění i ústrků, jež trpělivě překonával. Postupně naplňoval vytčenou ideu probudit český lid z dlouholeté letargie, aby si vydobyl svébytnost samostatného národa.

Haně Whitton se podařilo čtivě a podnětně přiblížit Palackého osobní a vnitřní život i neutuchající sílu k uskutečňování smělých cílů. Poznáme ho jako vzdělaného, citlivého a moudrého člověka, který i přes obtíže zasvětil svůj život ve prospěch druhých a pro blaho své vlasti.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), euromedia.cz, knizniklub.cz, databazeknih.cz

Další články z této rubriky

Známé pohádky v laskavější podobě

Známé pohádky v laskavější podobě

Kniha provede čtenáře devíti známými pohádkami, které jsou pozměněné tak, aby byly laskavější. Jakými? To vám prozradí titulní strana knížky.
Piškotový mord

Piškotový mord

Romantický víkend se mění ve vyšetřování záhadného úmrtí a pravdy, která je skrytá v piškotovém dortu.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*