Co kdyby ten nejúčinnější „lék“ proti nemoci nebyl v lékárně, ale přímo ve vašem těle? Zní to až podezřele jednoduše, ale moderní výzkum začíná potvrzovat něco, co jsme dlouho přehlíželi. Nejde o žádný zázrak ani alternativní teorii – ale o biologický mechanismus, který máte k dispozici kdykoliv. Otázka už není, jestli funguje. Ale proč ho většina lidí vůbec nevyužívá.
V australské laboratoři padl velmi významný objev. Zatímco se svět upíná k drahým farmakům a čeká na „zázračnou pilulku“, doktorand Francesco Bettariga z Edith Cowan University rozkryl biologický mechanismus, který dělá z vašich svalů nejefektivnější uzdravovací mechanismus. Už třicet minut intenzivního cvičení spustí v těle produkci myokinů – proteinů, které podle laboratorních experimentů dokážou zpomalit růst například onkologických buněk, to nastiňuje zajímavá studie.
Pokud bojujete s nemocí, nebo jí jen chcete preventivně ukázat dveře, pamatujte na tři věci:
- Svaly fungují jako biochemická továrna: Udržujte si je. Nejde o objem, ale o funkčnost.
- Intenzita vítězí: Procházka je fajn, ale myokiny se „probouzejí“ až při určitém stupni zátěže.
- Nikdy není pozdě: Efekt se dostavuje okamžitě, bez ohledu na to, v jaké fázi se nacházíte.
Pohyb je medicína, která nemá vedlejší účinky, pokud k ní přistupujete s rozumem.
V laboratoři sledoval Francesco Bettariga na monitorech pohyb buněk v krevním séru. To, co viděl, nebyla nudná statistika, ale čistá chemická válka. Francesco Bettariga totiž netestoval teorii na zdravých atletech, ale zaměřil se na ženy, které prošly léčbou rakoviny. Jeho zjištění?
Pohyb není volnočasová aktivita. Je to přímý povel pro vaši krev, aby začala zabíjet nepřítele. Jinak řečeno: jeden jediný intenzivní trénink a krev se změní v koktejl, který rakovinným buňkám vysloveně nechutná.
Většina z nás vnímá svaly jako nástroj k pohybu, nebo v lepším případě estetický doplněk do plavek. Moderní biologie na ně však pohlíží jako na největší endokrinní orgán v lidském těle.
Tyto proteiny fungují jako vysoce specializovaní agenti s povolením zabíjet. Jediný trénink – ať už jde o klasické silové cvičení, nebo intenzivní intervaly (HIIT) – vyvolá v těle takovou bouři, že koncentrace těchto látek v krvi okamžitě začne decimovat schopnost rakovinných buněk se množit. Mluvíme o poklesu agresivity nádoru o 20 až 30 %.
Když tělo hubne bez pohybu, bere si energii ze svalů. S každým kilem svaloviny, o které přijdete, mizí i její schopnost vyrábět myokiny. Francesco Bettariga ve svých výstupech upozorňuje, že rychlá řešení bez zátěže jsou pro přeživší nebezpečná. Nepřipomíná vám to i četné diskuse kolem nových hubnoucích léků, kdy ztrácíme svalovinu? A to je přesně ono.
Tuková tkáň totiž není jen pasivní zásoba energie na horší časy. Je to toxický prostor, který do těla neustále pumpuje prozánětlivé markery. Tento chronický zánět je pro rakovinu něco jako raketové palivo. Pomáhá nádorům přežít útoky imunity, šířit se do okolních tkání a vytvářet metastázy.
Jediný způsob, jak to zastavit, je změnit tělesnou kompozici, tedy spálit tuk a nahradit ho aktivním svalem. I výzkum Harvard Health dlouhodobě upozorňuje na to, že právě úprava poměru tuku a svalů je tím nejlepším způsobem, jak zánět v těle uhasit. Pokud máte svaly, máte pod kontrolou i metabolické procesy, které rakovině berou vítr z plachet.
Francesco Bettariga měřil hladiny proteinů v krvi ve třech fázích: před cvičením, ihned po něm a s odstupem 30 minut. Výsledky byly fascinující a nezáleželo na tom, zda pacientka zvedala činky, nebo jela intenzivní intervaly na kole. Klíčem byla intenzita.
Musíte to tělo trochu vyděsit, dalo by se říct lidově. Právě ten moment, kdy se zadýcháte a svaly začnou „pálit“, je signálem pro zahájení chemické čistky.
Francesco Bettariga svou prací dokázal, že i tělo, které si prošlo nejtěžší životní zkouškou, má v sobě neuvěřitelnou sílu k protiútoku. Klíčem je intenzita pohybu. I jedna jediná lekce dokáže vyvolat tento ochranný efekt jako okamžitá infuze léků, které si vaše tělo vyrobilo samo a zdarma.
Zdroj: Ratey, J. J. Spark: The Revolutionary New Science of Exercise and the Brain. New York: Little, Brown and Company, 2008. ; McArdle, W. D.; Katch, F. I.; Katch, V. L. Exercise Physiology: Nutrition, Energy, and Human Performance. Philadelphia: Wolters Kluwer, 2015.; Wackerhage, H.; Schoenfeld, B. J. Molecular Exercise Physiology. London: Routledge, 2014.; American College of Sports Medicine. ACSM’s Guidelines for Exercise Testing and Prescription. Philadelphia: Wolters Kluwer, 2021.; Schmitz, K. H. (ed.). Exercise Oncology. New York: Springer, 2019.; Weinberg, R. A. The Biology of Cancer. New York: Garland Science, 2014.; Bikman, B. T. Why We Get Sick: The Hidden Epidemic at the Root of Most Chronic Disease—and How to Fight It. Dallas: BenBella Books, 2020.
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář