Tak už jsem shlédla tisíce fotek všech přátel, kteří si užívali svou dovolenou. Chorvatsko, Slovinsko, tam letos kdo nebyl, jako by nebyl. A pak zbytek světa. Přála jsem každému úžasnou dovolenou, i když jsem celé léto trčela doma a koupala se ve vlastním potu. Je načase, abych vyrazila za hranice všedních dnů konečně i já.
Cestovní horečka se u mne projevuje zejména tím, že čím více se blíží čas odjezdu, tím méně se mi vůbec někam chce. Zase se kdesi štrachat, balit, tahat kufry, čelit nepředvídatelným okolnostem. Nejraději bych zůstala doma. Žaludek se však chvěje a mozek se snaží přeprat odjezdovou krizi vymýšlením tisíců úkolů, které ještě musím zvládnout.
Největší výzvou bude letos polovina kufru. Kdo se mnou cestoval, ví, že dokážu zaplnit obří zatýkací kufr tak, že nejde zavřít cestou tam a už vůbec ne cestou zpět. Pořád mám pocit, že budu potřebovat to i ono, promoknu, propotím všechno, prostě mně lehký batoh na záda nikdy nestačí. A ještě korále, hodně korálů a přívěsků, ty osvěží každý outfit. Škoda, že na ně nikdy nedojde.
Tak letos budu čelit skutečnosti, že si na dva týdny balím jen 10 kg věcí. Včetně litru slivovice, samozřejmě. Zbytek váhy zabere počítač – chcete přece Zoufalcovy zápisky, že jo? – a všechny možné nabíječky, redukce a další dráty, které budu vytahovat na každé letištní kontrole. Jak jsem psala už dříve, Nobelovu cenu pro toho, kdo vymyslí univerzální nabíječku na všechny přístroje do všech států světa. Malou, skladnou, spolehlivou.
Naštěstí jsem polovinu šatníku i botníku nedávno rozdala a vyhodila, takže bude výběr jednodušší. Žádné sofistikované rady na cestu ale ode mne nečekejte. Navzdory každoročním cestám prostě balit neumím. Většinu sbalených věcí obvykle nepotřebuju a důležité, jako rozšlápnuté boty, mi chybí. Takže letos sbohem, parádo! Beru si tenisky a kalhoty a pár triček. A pak nějaké šaty, co kdyby. K nim potřebuju jiné boty, samozřejmě… A už je to tady zase. Hlavně nezapomenout na ty červené korále! A kabelku, jasně. Ještěže druhá polovina kufru bude složena z oblečení velikosti XS, které nic neváží ani nezabere žádné místo. Jin a jang. Nějak to dáme dohromady.
Pas, mobil, Revolut kartu a své milé spolucestující, to je to nejdůležitější. Zbytek můžu vždycky koupit.
Závěr dne #261 zní: Minimalismus je skvělá věc. Kdo nic nemá, nic nehledá a nemůže nic ztratit. Zní to skvěle! Kéž by to bylo tak snadné i ve skutečnosti.
Vaše Bára
Zdroj: redakce – Barbora Janečková, www.uzasnabara.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář