Katrin Wiehle: Můj malý les

Katrin Wiehle: Můj malý les
Foto: Pixabay

Mezinárodně proslulá ilustrátorka Katrin Wiehle (nar. 1982) vyrůstala na statku v německé vesničce, obklopená milovanými zvířaty, k nimž má blízko i v novém bydlišti v Atlantě ve státě Georgia, kde žije s rodinou a dvěma kočkami.

Katrin Wiehle: Můj malý les
Foto: se souhlasem nakladatelství Grada – Alferia

Katrin Wiehle, známá laskavostí, kreativitou i organizačními schopnostmi, tvoří knihy „pro děti i další lidi“. Napsala a krásnými ilustracemi jich ozdobila již sedmnáct. Hned první titul Profesor Pfeffer byl oceněn jako jedna z nejkrásnějších knih v roce 2010 nadací Stiftung Buchkunst a získal juniorskou cenu Akademie dětské literatury v Německu. Vyznamenání se dostalo i knížce Můj malý les (Mein kleiner Wald), oceněné Stiftung Buchkunst jako nejkrásnější německá kniha roku 2013.

Katrin ráda kreslí motivy, které důvěrná zná. Jsou jimi zvířata, stromy, příroda a věci inspirované lidovým uměním, jimž dodává symetrický vzhled a uspořádání. Takový je i její malý les, výjimečný tím, že jako stoprocentně přírodní kniha je vytištěn na recyklovaném papíře ekologickými barvami. I proto ji uvítají rodiče a prarodiče se zájmem o udržitelnost a ekologii.

Co v ní Katrin dětem sděluje? Volný děj se soustřeďuje na tři průvodce, zvídavou lišku, čipernou veverku a rozvážného jezevce, kteří zvou děti od dvou let na procházku svým lesním domovem. V jeho tišině a na prosluněných pasekách si lze pochutnat na dobrotách, které zde rostou. Společně nacházejí další plody a houby, ale také nové přátele, přebývající na zemi, pod ní nebo v korunách stromů. Děti postupně poznávají zvířata, stromy a rostliny, zachycené zjednodušenými liniemi kreseb v přírodních zemitých barvách.

Knížka je mimořádná i koncepcí, neboť v ní ilustrace nejsou doplňkem textu, ale naopak úsporný text dává vyniknout půvabným kresbám, navozujícím atmosféru lesa a pospolitost vzájemného soužití jejich obyvatel. Tím zároveň poskytuje široký prostor představivosti i osobnímu přístupu k mnoha možným příběhům a jejich poutavému vyprávění.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, Grada.cz  

Další články z této rubriky

Tak trochu šílení

Tak trochu šílení

Máte chuť na něco tak trochu šíleného? Podle autorova mínění název vystihuje řadu postav knihy.
Činy mrtvých

Činy mrtvých

28. únor 1986 Jednoho chladného zimního večera je v centru Stockholmu zastřelen švédský ministerský předseda Olof Palme.
Nelži mi

Nelži mi

Nemám ráda svět sociálních sítí. Sama jsem zastánkyně jednání z očí do očí. Miluji kafíčka s kamarádkou tisíckrát víc než…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*