Krmení zvířat – fenomén, který se vymkl jakékoliv soudnosti

Krmení zvířat
Foto: Pixabay

Názory na přikrmování volně žijících druhů zvířat v přírodě se liší. I já sám jsem donedávna patřil spíše k těm, kteří hlásali, že rozumné přikrmování zejména ptáků má v naší leckde monokulturní krajině svůj opodstatněný význam.

Ovšem poté, co za poslední tři roky se k nesprávnému přecpávání vodních ptáků pečivem přidal i fenomén krmení nutrií, městských holubů, a tím i masivní podpora populace potkanů v Plzni, mě tento novodobý fenomén, umocňovaný na sociálních sítích, přivádí k šílenství.

Krmení zvířat
Foto: s laskavým svolením Karla Makoně DES OP

To, že jde maminka či babička s malými dětmi se podívat na labutě a kachny k Lochotínské či Papírenské lávce anebo na náplavku Denisova nábřeží a dítě se rozdělí s vodními ptáky o rohlík, bych nepovažoval za nic tak špatného. Ale když vidím, co vše a v jakém množství lidé k vodě zvířatům s blaženým pocitem jejich záchrany nosí, tak mě po třiceti letech vysvětlování přepadá děs, běs, vztek a beznaděj!

Krmení zvířat
Krmení nutrií v Praze na Střeleckém ostrově. Foto: Dana Vondrášková

A je úplně jedno, jestli k vodě nesete krouhanou zeleninu, odřezky z kuchyně, slupky od brambor, ovesné vločky, kusy nádherné omyté kořenové zeleniny, tašku starého pečiva, vánočku s mandlemi, perníčky či jiné pochutiny!

Pražská náplavka v zimě. Foto: Dana Vondrášková

A proč jsem se teď na konci hlavní krmičské sezóny rozhodl podpořit naší kolegyni Gábinu Černou, která se už několik měsíců snaží lidem pod Lochotínskou lávkou na řece Mži trpělivě vysvětlovat, proč vodní ptáky a nutrie raději vůbec nekrmit?

Krmení zvířat
Nutrie ze Střeleckého ostrova v Praze. Foto: Dana Vondrášková

Protože vrcholným extrémem lidské hlouposti pro mě byla středa 14. 2. 2024, kdy k řece pod lávku přinesl někdo minimálně jeden kýbl poctivých uzenin! Špekáčky výběrové, klobásy, půlka salámu, a to minimálně v počtu 30 – poházených jak na trávníku, tak ve vodě!  Na závoz uzenin nás upozornil a fotografie nám poslal náhodný kolemjdoucí, který úplně stejně jako my nepochopil, kdo a proč tyhle dobroty zvířatům k řece donesl?!

Krmení zvířat
Holubí hejno se slétlo za potravou. Foto: Dana Vondrášková

Takže, přátelé! Nejenom, že sobecky a v rámci svého falešného pocitu šlechetnosti zkracujete život těm, kterým krmení v dobré víře nosíte, ale zároveň i výrazně značně znečišťujete veřejné prostranství a podporujete nepůvodní druhy zvířat, která se v důsledku své početnosti následně stanou přenašeči nebezpečných zoonóz a nákaz pro všechny kolem! Přesněji, to, co děláte na řece Mži i Radbuze v Plzni, má fatální následky pro naše původní volně žijící zvířata, je ale zároveň i velice nebezpečné pro vás a další lidi, návštěvníky lokality!

Proto nekrmte nutrie a vodní ptáky vůbec!

Zdroj: Karel Makoň, Dobrovolnický ekologický spolek Ochrana zvířat, desop.cz, DES OP – Záchranná stanice živočichů Plzeň

Další články z této rubriky

Arboretum Sofronka v Plznigutentor-overlay

Arboretum Sofronka v Plzni

Plzeňské Arboretum Sofronka s cennou sbírkou druhů Pinus, vypěstovaných ze semen borovic z celého světa, založil v roce 1956 uznávaný…
Vracíme sovy lesugutentor-overlay

Vracíme sovy lesu

V roce 2020 vyhlásily Lesy České republiky projekt Vracíme sovy lesu. Možná se ptáte, proč zrovna sovy a jak to…

1 Comment

  1. Rozumný názor, ale zřejmě neúčinný. Tady pomůže jen oficiální zákaz a citelné sankce. Hlavně u krmení holubů a nutrií. Když dostanete pokutu 2 tisíce, na krmení ani nesáhnete.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*