Německou spisovatelku a producentku Alexandru Reinwarthovou (nar. 1973) proslavily bestsellery přeložené do mnoha cizích jazyků včetně knihy Všichni mi můžete…, která vzbudila velký ohlas. Chuť změnit přístup k životu, překonávání obtíží a návyků, které nám škodí, podporuje také její nová inspirativní publikace Máš nárok na život. Žij, jako by ti zbýval jen rok, která inspirovala již statisíce čtenářů.
Alexandra Reinwarth sama poznala, jak dokáže každodenní rutina i neustálý stres člověka natolik otupit, se ztratí chuť uskutečňovat někdejší vzrušujícími plány. Kolik věcí ve svém životě děláme jen ze zvyku, protože je to tak jednodušší?Ze zajetého životního stylu, v němž nenalézala opravdové uspokojení, ji probrala úvaha, jak by asi žila, kdyby ji zbýval jen rok života. Rozčilovala by se kvůli stejným věcem jako doposud, anebo by dělala to, na čem jí skutečně záleží a byla šťastná, aniž by musela brát ohledy na očekávání rodiny či kohokoliv jiného?
Experiment, který s chutí vyzkoušela, jí překvapivě obohatil, zlepšil život a utvrdil v tom, že důležité je hlavně to, co chce srdce. „Nikdy nerozhoduj ze strachu, říkám si v duchu. Vždycky jednej podle srdce.“
Přestala se stýkat s lidmi, s nimiž si neměla co říci, využívali jí nebo mysleli jen na sebe. Uvědomila si, jak nám život komplikuje, pokud z různých důvodů či ohledů neříkáme, co si skutečně myslíme, bojíme se otevřít a děláme věci, které nechceme. Mnoho zklamání přináší také některé představy o lásce. Mnozí se zamilovávají, protože se jim líbí, co v nich ten druhý vyvolává. Vidí v něm někoho, kdo uspokojuje jejich emocionální nebo fyzické potřeby a jde jim o to, co od něho dostávají. Se skutečnou láskou to nemá nic společného.
Je úlevné odpustit tomu, kdo nám ublížil, pokud se nejedná o vážná traumata. Odpuštění neznamená zapomenutí, ani to, že nad bolestným konfliktem mávneme rukou a řekneme „nechme to být“, jeho síla se nachází v porozumění druhému. Tehdy se srdce naplní dobrými věcmi místo špatných. Je třeba odpustit také sobě: své chyby, selhání, špatná rozhodnutí a oprostit se od neustálých výčitek.
Alexandra Reinwarth neztrácí chuť do života ani vědomí, že nemusí být dokonalá, aniž by jí to bránilo vyjadřovat, co cítí. Po roce, který jí zbýval do „smrti“, a přežila jej, se její život změnil a proměňovat se bude i dál. „A já s ním. Chci dál naslouchat svému srdci a následovat ho, i když mu občas stojí v cestě strach, pochybnosti, nejistota nebo jiní lidé – protože ono je to jediné, na čem opravdu záleží. Dělejte to také. Stojí to za to. Dělejte všechno. Jedno je jisté: srdce se vždycky ozve. Naslouchejte mu – a udělejte všechno, co vám říká. Mohu to jen doporučit,“ povzbuzuje své čtenáře.
Knihu, v níž sdílí své zkušenosti, nepovažuje za poradenského průvodce. „Můj obecný princip je: Něco zkouším a každý se smí dívat. Doufám, že je to zábavné a lidé se tím baví. A na druhou stranu, vidí, co se stane, když to zkusí. Nemusíte to sami dělat, ale vidíte, jaké by to bylo. Nemůžu nikomu říct, jak se to dělá. Můžu jen říct, co se mi stalo.“ Poskytuje všem, které její poznatky osloví, potřebný elán a nové nadechnutí do života.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo)
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář