Rok 1968 patří k nejdramatičtějším obdobím moderních československých dějin. Během několika měsíců se začal rozpadat dosavadní mocenský systém, slábla cenzura, média se vymykala kontrole komunistické strany a společnost stále hlasitěji požadovala reformy.
Naděje pražského jara však postupně střídalo rostoucí napětí se Sovětským svazem, které vyústilo v srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy, únos československých představitelů do Moskvy a podpis takzvaného moskevského protokolu.
Devatenáctý svazek edice Velké dějiny zemí Koruny české sleduje události roku 1968 téměř den po dni a pomáhá pochopit nejen jejich průběh, ale také motivace jednotlivých aktérů na obou stranách konfliktu.
Kniha zahrnuje soubor momentů, které příběh „osmašedesátého“ ženou vpřed, je mnoho. Látka roku 1968 je natolik bohatá, že vydá na celý svazek Velkých dějin zemí Koruny české.
Dva měsíce trvá odcházení Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka, propuká Šejnova aféra, zaniká cenzura a vládnoucí strana ztrácí moc nad médii. Vzniká Akční program KSČ a krystalizují parametry nově vznikajícího politického systému, pootevírají se hranice na Západ, překotně se vyostřují československo-sovětské vztahy.
Devatenáctý svazek Velkých dějin sleduje, jak se demokratizační proces z podstatné části vymyká stranické kontrole, vedení státu bojuje za reformu na dvou frontách – doma a v socialistickém táboře – a nakonec čelí invazi, únosu do Moskvy a brutálnímu nátlaku „spojenců“. Autor hodnotí obsah tzv. moskevského protokolu a důsledky podpisu československé reprezentace.
Foto: se svolením nakladatelství
Zajímá ho však i to, jak na tyto dramatické události reagoval Západ. „Dnes máme pocit, že realitě socialismu těžko porozumíme, nebo nás prostě nezajímá jako cosi starého a překonaného. Sledujeme-li však dění osmašedesátého měsíc po měsíci i den po dni, jak to činí Jiří Hoppe ve své knize, porozumíme jednání jednotlivých aktérů a pochopíme jejich motivace.
Ty se totiž od těch našich zase tolik neliší. Aniž by Hoppe jednání agresorů nějak přitakával, líčení z jejich perspektivy nám umožňuje pochopit i motivace a důvody druhé strany,“ říká redaktor knihy Viktor Bezdíček.
Na dokončený komplet dějin českých zemí od počátků až do roku 1945, který čítá 15 dílů v 19 svazcích, navazuje Paseka ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. pěti díly pojednávajícími období 1945–1992. Jiří Hoppe (1968) absolvoval historii a češtinu a v doktorském programu hospodářské a sociální dějiny na FF UK.
Od roku 1992 působí v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Jako člen autorského kolektivu obdržel v roce 1997 Cenu Akademie věd ČR za Vědecké edice pramenů k nejzávažnějším etapám nejnovějších dějin (1940–1945, 1967–1970, 1989–1991). Za knihu Opozice ‘68 získal v roce 2010 cenu Magnesia Litera v kategorii Litera za objev roku.
Zdroj: Justýna Malásková; HOPPE, Jiří. Velké dějiny zemí Koruny české XIX. (1968). Praha: Paseka, 2026. 703 s. ISBN 978-80-7637-554-3.; NAKLADATELSTVÍ PASEKA. Velké dějiny zemí Koruny české XIX. (1968) [online]. Praha: Nakladatelství Paseka, 2026 [cit. 2026-07-30]. ; ÚSTAV PRO SOUDOBÉ DĚJINY AV ČR. Velké dějiny zemí Koruny české XIX. (1968) [online]. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2026 [cit. 2026-07-30]. ; ÚSTAV PRO SOUDOBÉ DĚJINY AV ČR. Právě vyšlo: Velké dějiny zemí Koruny české XIX. (1968) [online]. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2026 [cit. 2026-07-30].
Další články z této rubriky
Vy jen nechcete přiznat, že vstup vojsk Varšavské smlouvy v roce 68 oddálil rozkradení naší země západem o plných 21 let!