Jednoho prosincového večera

Jednoho prosincového večera
Foto: Leonardo.ai

Brilantní novela Jednoho prosincového večera oceňované francouzské prozaičky Delphine de Vigan (nar. 1966), vydaná již v roce 2005 jako její druhé dílo, vychází nyní v českém překladu.  Autorka mistrně ovládající slova, nechává vyvstávat obrazy z niternosti hlavních hrdinů – on, ona a ona, ale též ono jako utvářené dílo – a vtahuje čtenáře do jejich myslí a citů.

Jednoho prosincového večera
Foto: se svolením nakladatelství Euromedia Group

Román pojednává o pětačtyřicetiletém muži Matthieu Brinovi, jenž u čtenářů i kritiky vzbudí velký ohlas svou první knihou. Očekává se další, ale on s trpkostí zjišťuje, že při veškeré snaze se mu nedostává potřebné invence. 

Matthieu, kdysi známý svými úspěchy u žen se často zamilovával, neboť měl dojem, „že v tom neustále obnovovaném vzplanutí je jeho síla, jeho moc.“ Krátce před tím, než si vzal ženu svého života Élise, s níž žije ve spokojeném manželství se dvěma milovanými syny, prožil krátký vášnivý vztah s dívkou Sárou. Věděla, že ji opustí a došlo k tomu bez výčitek jednoho prosincového večera.

Uplyne deset let, a šťastné rodinné soužití naruší dopis, doručený s dalšími od nadšených čtenářů. Pisatelka mu v něm tyká a vzpomíná na dobu, kdy se znali. Nepodepíše se, ale Matthieu ví, od koho je. Zatímco prožíval spokojené roky, ona se nevzdávala naděje, že se znovu setkají. Nyní, když ho viděla v televizním rozhovoru, se mu ozvala. Dostal od ní několik dopisů, které postupně zcela ovládly jeho mysl i život. Manželce se stále více odcizoval, už ho nevzrušovala, i když ji měl rád. Z netečnosti ho vytrhovalo jen psaní o představách, jaké by bylo setkání se Sárou.

Píše jako umanutý, nic jiného jej nezajímá. Chřadne a pustne. Ale píše, aby ukojil touhu po dávné lásce, aby se k ní přiblížil. Připadá si najednou jiný, než byl před tím. Mohou za to Sářiny dopisy, v nichž uvádí, že se vrátila a bydlí nedaleko. Jako by mu tím přenechávala možnost volby.

Matthieu „zapomíná, co zrovna dělal, a myslí si, že udělal to, co zapomněl.“ Spí málo a příliš mnoho pracuje. Dosud spokojené manželství trpí. Pomoc, kterou mu Élise nabízí, není schopen přijmout, neboť je zcela pohlcen prací na své knize.

„Všichni máme nějaký příběh, který je třeba vyprávět. Něco, čeho bychom se měli dokázat zbavit, abychom se posunuli dál,“ zmiňuje Sára. V dopisech oživuje nedokončený příběh, hledá jeho smysl a čeká na odpověď. On však na to nesmí myslet. Musí dokončit nové dílo, jež tvoří v zajetí ženy, která prolomila uzavřený prostor jeho paměti.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), euromedia.cz, knizniklub.cz, databazeknih.cz

Další články z této rubriky

Beata Balogová: Kornélie

Beata Balogová: Kornélie

Bývala místa, kde se tísnil celičký svět, uchovávaly vzpomínky, příběhy předků, čarodějek a podivínů, léty prověřená moudrost i moc bylinek.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*