Květomluva aneb Řekni to květinou – 11. díl    

Květomluva aneb Řekni to květinou - 11. díl
Foto: Pixabay

V lednu si připomeneme dvě magické posvátné rostliny – břečťan a kapradí, jejichž moci lidé odedávna využívali k ochraně a podpoře štěstí, věrné lásky a přátelství. 

Břečťan

(Hedera helix)

Věrnost, štěstí, láska

Stále zelená popínavá rostlina, navozující myšlenku věčného života, bývala používána již při pohanských rituálech. Spolu s cesmínou, prezentující mužskou bylinu, byl břečťan coby ženská rostlina splétán do věnců pro ženicha a nevěstu na znamení věrné lásky. Ke korunovaci nesloužil jen při svatebních obřadech, ale byli jím dekorováni také například básníci.

Ovíjivý břečťan podobně jako vinná réva je jedním ze symbolů Dionýsa, řeckého boha úrody, plodnosti, ale také vína, k jehož oslavě se pořádaly velkolepé, někdy až nespoutané oslavy. Protože se břečťanu přisuzovala schopnost tišit horko z vína, tradovalo se, že samotný Dionýsos nařídil „svým věrným korunovat se břečťanem“. Sám bývá znázorňován s břečťanovým věncem nebo holí břečťanem ovinutou. V některých vinárnách či hostincích, častěji na venkově, se také objevují zavěšené výhonky břečťanu, který prý „učiní víno nevinným a neškodným“.

Blušť, ličok, eťaj se také říká rostlině, jež je jedovatá, ale i léčivá, používá-li se v lékařem určeném množství. Její látky působí na činnost srdce a krevního oběhu, upravují trávicí procesy a mají dezinfekční i protizánětlivé účinky. V podobě zábalu uleví namoženým šlachám, léčí některá kožní onemocnění a je součástí speciálních šamponů a regenerační kosmetiky. Ve formě sirupu pomáhá při zánětlivých onemocněních dýchacích cest a tlumí kašel.

Foto: Pixabay

Břečťan symbolizuje věrnost a přátelství. Napomáhá také získat štěstí a lásku. Větvička břečťanu vyjadřuje: „Naše láska nepomine. Nic na světě nás nemůže rozdělit.“

Kapraď samec

(Dryopteris filix-mas)

Štěstí

Vytrvalou kapradinu, jejíž mladé, do spirály svinuté výhonky připomínají biskupskou berlu, lze vidět nejen v lesích, ale také jinde na zastíněných místech s vlhkou půdou, která jim vyhovuje.

Poprač, paví peří, cicvár, hadí střecha, jazyk sv. Jana, paprut, svatojánský kořen, paračina nebo šustkovičník, tak rozmanitě se u nás říká kapradi samci, magické rostlině s kouzelnou mocí. Znali ji a využívali již keltští druidové. Dodnes se věří, že kdo u sebe nosí kousek kapradí, je chráněn před očarováním či jinými nepříznivými vlivy magie. Ceněno bývalo kapraďové semeno, odebrané za svatojánské noci. Pak údajně přinášelo štěstí v lásce i v obchodních transakcích.

Bývalo zvykem ukládat prach kapradiny k penězům, aby jich neubývalo. Jeho majiteli prý bylo také za určitých podmínek dopřáno poznání skrytých tajemství přírody, porozuměl řeči zvířat a dokonce se mohl učinit neviditelným. O Valpružině (nebo též filipojakubské) noci z 30. dubna na 1. května toho podle pověstí využívaly čarodějnice, které nikdo nemohl zpozorovat. Sběr čarovného prachu se jako posvátná činnost vymezoval pouze na večery slunovratů před svatým Janem a vánočním.

Není bylina, aby na něco nebyla. Platí to i u kapradiny, jejíž výluh se dříve používal proti střevním parazitům. Pro vysokou toxicitu, jež může vést k oslepnutí, silným křečím a život ohrožující otravě, se tato praxe nedoporučuje. Sušená kapradina již toto nebezpečí nepředstavuje, naopak suchými listy se plnily polštáře pro snadnější spánek, který mohl někdy navodit i věštecké sny.

Kapraď samec očišťuje prostor od nežádoucích mentálních energií a napomáhá obnovení narušené rovnováhy. V jeho blízkosti jsou lidé vstřícnější a vnímavější ke vzájemnému porozumění.

Květomluva aneb Řekni to květinou - 11. díl
Foto: Pixabay

Kapradinou upřímně vyznáváme: „Miluji tě od prvního spatření“.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), soukromý archiv autorky

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*