Veronika Ježková, Nikol Francová: Kvítka v bytě

Od jiných publikací se liší způsobem, jakým autorky pokojové rostliny, jež něžně nazývají „kvítka“, vnímají: s citem, láskou a respektem k jejich potřebám. Čtenáře vybízejí, aby se učili selským rozumem zjistit, co rostliny potřebují k dobrému růstu. Poskytují k tomu praktické informace včetně takových, jež se jen obtížně hledají v jiných zdrojích.

„Kvítko je živý organismus a v květináči je plně odkázáno pouze na nás,“ zdůrazňují autorky. Rostliny pěstované v domácnostech nežijí ve svém přirozeném prostředí a prostor k růstu mají omezený velikostí květináče. Aby prospívaly, je nutno znát několik základních pravidel, jak o ně pečovat, a také umět se do nich vžít: „Kdybych byla svícníkem, chtěla bych tady na tom místě žít? Mají tady studený průvan a málo světla, tady by se mi líbilo, kdybych byla asparágusem!“ navozují téma Veronika s Nikol a doporučují, abychom vybírali květiny nejen podle vkusu, ale i po zralé úvaze, co jim můžeme nabídnout. Je dobré znát, v jakých přírodních podmínkách žily, zda pocházejí z džungle nebo z výše položených míst. Na nevhodné změny totiž reagují rostliny vadnutím, shazováním listů a poupat či usycháním. Nám však jde o to, aby u nás byla kvítka spokojená.

Autorky píší poučným, a přitom příjemným stylem s jemnou dávkou humoru. Informují o životních procesech rostlin, což pomůže při rozhodování, zda budou v našem bytě prospívat. Upozorňují také na výhody i nevýhody terakotových či plastových květináčů i na to, jak nám rostliny dávají vědět, že cítí nepohodlí. Dozvíme se, v které zemině a substrátu se kvítkám bude nejlépe dařit, jakou vyžadují zálivku, vzdušnou teplotu i kdy nastal čas na přesazení do většího anebo menšího květináče. Další užitečné rady se týkají hnojení, vlivu klimatizace, zaštipování, tvarování či zmlazování rostlin. Možná vás také někdy překvapilo, proč je hned po zalití voda v misce. Příčina i náprava je vysvětlena v kapitole Péče o kvítka. Ty, kteří rádi experimentují, potěší návody, jak vypěstovat z pecky citronovník, hruškovec přelahodný (avokádo) či mangovník. Kapitola „Fuj, škůdci!“ odhaluje ty nejčastější a radí, jak se jich zbavit přírodní cestou, a rovněž i vhodnou prevenci.

Autorky se podrobněji věnují známým i novým druhům pokojovek, mezi něž patří fíkusy, aronovité rostliny, kapradiny, maranty i kalatey, pilea a pepřince, sukulenty a trochu kaktusy, tilandsie i řasokoule, které možná neznáte, ale až se o nich dozvíte, zamilujete si je. „Naše práce je založena na lásce ke kvítkům a snaze neustále se vzdělávat a následně učit širokou veřejnost pěstovat rostliny úspěšně, s vlastním rozumem, vkusně a ekologicky,“ vyznávají se Nikol s Veronikou.

Kvalitně zpracovaná kniha s barevnými fotografiemi má velké kouzlo a v neotřelém, přitažlivém podání nadchne všechny milovníky pokojových květin, jimž nabídne mnoho užitečných informací, o nichž dosud nevěděli. Je pravděpodobné, dostane-li se tato kniha do rukou čtenáři, kterého květiny nijak zvlášť nezajímají, že změní názor.

Zdroj: Dana Vondrášková, albatrosmedia.cz