Životní optimismus

Životní optimismus
Foto: Pixabay

Pokaždé, když se potkám s Libuškou, cítím se jako životní škarohlíd. Čínské přísloví říká: Upadni sedmkrát, vstaň osmkrát. Ona je živoucím vtělením této východní moudrosti. I kdyby padla po tisící, zase vstane a sama sobě se zasměje. Libuška má životní optimismus, díky kterému nestárne a dělá svět kolem sebe příjemnějším místem k životu.

„Nestěžuj si, ve kterém videu jsi nebyla, a raději mi řekni, kam se chystáš,“ utnula mé vyprávění o čtyřhodinovém natáčení večeře, na jejímž záznamu jsem se navzdory svým nesporným hereckým kvalitám neobjevila. (Smích!) Je to vlastně snadné. Obrátit svou pozornost k věcem budoucím a neplakat nad tím, co už nezměním. A vůbec nejlepší je žít přítomným okamžikem. Žít s chutí a nahlas. Sama sebe pochválit. A stát si za svým rozhodnutím.

„Šéfová mi řekla, ať udělám to a to, ale já jsem to vyhodnotila jako nedůležité.“

Tak tomu říkám sebevědomí.

A fascinující je i Libuščin způsob řešení problémů přívaly něžností a pozitivních zpráv, které zjevně přinutí k odchodu i americké policisty, umanuté auditory či podezřelé osoby se psy.

Jestli bych v životě chtěla mít někde přidáno, nebude to (jenom) ve finanční oblasti. Větším darem je nevyčerpatelná životní energie. Nevím, kde se bere, ale chci ji mít. Chci být králíček z reklamy na Duracell, který bubnuje, i když ostatní plyšáci už leží bezvládně na zemi. Určitě nejsem sama. Musí v tom být nějaká finta, jak pozitivní lidé v sobě vykřešou tu naději, i když jsou obrazně po krk v hovnech.

Pesimismus je totiž něco jako úsporný program. Je snazší být negativní, bručet od rána do večera a žít si ve své bublině oběti. Vykřesat po ránu úsměv na rtu a držet ho bez křeče až do večera, tomu říkám dovednost. Na LinkedIn na to není žádná kolonka, ale přitom je to rozhodující faktor. Jestli vám s někým je dobře nebo není, to podprahově ovlivňuje desítky rozhodnutí denně. I když i ta veselá hlučnost může být časem vyčerpávající, pořád je lepší než zákeřný pitomec s vážnou tváří. Co si vyberete: slunce, nebo plískanici?

Závěr dne #292 je rozhodně pozitivní. Řečeno dalším reklamním sloganem, mít životní energii představuje schopnost měnit mínusy na plusy. Jestli máte nějaký recept, jak se po ránu vzbudit plni energie a přes den generovat a rozdávat další, dejte mi vědět. Budete miláčci, zlatečka a puseny!

Vaše Bára

Zdroj: redakce – Barbora Janečková (autorské dílo), www.uzasnabara.cz

Další články z této rubriky

Zrcadlo, řekni mi!

Zrcadlo, řekni mi!

Dívám se do zvětšovacího zrcátka a vidím měsíční krajinu plnou kráterů a záhadných objektů mezi hlubokými koryty vyschlých řek. Lampa mi svítí přímo na obličej a já…
uzasna_bara_

Mít plán a hýbat se

Můj nahodilý, až intuitivní experiment s vedením nahodilého, až intuitivního deníku mapujícího jeden rok jedné ženy před jedním životním milníkem ukazuje už…
co_se_deje_kdyz_mluvim_anglicky_uzasna_bara

Co se děje, když mluvím anglicky

Kromě setrvalé snahy zhubnout se na mém seznamu předsevzetí neustále objevuje položka: zlepšit svou angličtinu. Ne že bych anglicky vůbec neuměla, jen jak…
Seznam pro mimozemšťany

Seznam pro mimozemšťany

Dnes nad ránem k nám přiletělo UFO. Zelení mužíčci s tykadly přišli až do ložnice a pisklavými hlásky mi oznámili, že buď jim okamžitě dodám…
Stříbrný vítr

Stříbrný vítr

V dnešní době vulgarismů, zkratek, emotikonů a rezignace na gramatické jevy v češtině jsem se rozhodla vrátit ke klasikům. Čtu staré romány a knihy, které jsem…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*