Květomluva aneb Řekni to květinou – 7. díl     

Květomluva aneb Řekni to květinou - 7. díl
Foto: Pixabay

Říjen nenávratně odvál poslední teplejší dny pozdního léta, nabízí však odstíny zlatých, rudých i zelených barev magického podzimu a jeho tiché melancholie. Připomeňme si dvě mimořádné rostliny, evokující prosluněný čas i moc, kterou v sobě skrývají.

Routa vonná

(Ruta graveolens)

Bylina očištění

Poněkud tajuplná bylina roste nejen u nás, ale zejména ve Středomoří, odkud pochází. Lze ji pěstovat i na balkóně nebo jako pokojovou květinu. Tento stále zelený polokeř, dorůstající někdy až metrové výšky, miluje sluncem zalitá místa. Listy obsahují olej – silici typické hořké vůně.

Routa je léčivá bylina, již je nutné užívat s rozvahou, neboť ve větším množství je jedovatá. Její dávky nejlépe určí lékař. Děti a těhotné ženy ji nesmí užívat. Rovněž by měli být opatrní lidé s citlivou pokožkou, kterou může popálit, neboť obsahuje látky zesilující fotosenzitivitu organismu. Vhodně podaná jako kloktadlo tiší kašel, odstraňuje křeče a tlumí bolesti při žlučníkových kamenech, působí dobře na oběhový systém, neboť obsahuje rutin a může snížit vysoký krevní tlak. Zlepšuje také trávení a má sedativní účinky. Placky s obsahem byliny dobře působí na revmatismus nebo ischias. Pochvalně se o ní vyjadřoval dokonce Leonardo da Vinci, jenž díky jejím účinkům zaznamenal zlepšení vidění nejen uměleckého, ale též duchovního. Nosila se často také ve váčku, zavěšeném na krku. Za pronášení modlitby pomáhala od epilepsie a závratí nebo němoty. Všeobecně se považovala za účinný lék proti hypochondrii.

Květomluva aneb Řekni to květinou - 7. díl
Foto: Pixabay

Routa byla odedávna považována za magickou rostlinu se silnými očišťujícími účinky. Používala se proto na místech vyhrazených pro konání rituálních obřadů. Jejím vonným dýmem se vykuřovaly i obytné místnosti, neboť měla vliv na odstranění negativity. Stejného výsledku se mohlo docílit, pokud se routou vymetal prostor obydlí nebo se sypala do rohů místností. Využívá se dosud jako přírodní osvěžovač vzduchu. Tato bylina osvobozovala člověka od temnoty pozemských vášní a pomáhala mu v cestě od nich oproštěné, vedené rozumem. Má schopnost usměrňovat sexuální žádostivost mužů, u žen libido naopak posiluje.

Routa, podobně jako česnek nebo pelyněk, patří mezi byliny používané o svatém Janu k zahnání temných sil, pro svůj tvar listů v podobě kříže se považovala za herba de fuga demonis a doporučovala se k léčbě hysterie. V Toskánsku se nosila proti uhranutí a všeobecně proti duchům a čarování, jak doporučoval již Aristoteles. Věřilo se také, že ochrání před hadím jedem, neboť před její vůní prchají, ale také od píchnutí štíra, pavouka, včel nebo od pokousání vzteklým psem.

Jako protijed na všechny klamy a čáry nebezpečné kouzelnice Kirké, k níž se dostal Odysseus na své výpravě, jim nabídl Diův syn Hermés snad právě routu jako mýtickou a vzácnou božskou bylinu s bílým květem a černým kořenem, již nazýval móly. V dávnověku se však o tom vedly spory, rostlina se označovala různými jmény a její květy byly popisovány jednou jako bílé, jindy jako žluté.

Routa považovaná za symbol čistoty, vitality a panenství je nejčastěji zmiňovanou rostlinou v litevském folkloru, zejména v písních, kde se zpívá o ztrátě věnečku spleteném z routy, jímž dávaly mladé dívky najevo svou čistotu a panenství. Sejmutím routového věnečku a uvázáním šátku se symbolicky vyjádřila proměna dívky ve vdanou ženu.

Bylina údajně inspirovala svým tvarem k barvě karet – křížů. Routou vyjadřuje jeden partner druhému hloubku svého citu: „Nic nás nemůže rozdělit.“

Měsíček lékařský

(Calendula officinalis)

Zrozený z Venušiných slz

Měsíček, který nechyběl na žádné zahrádce, je všestrannou rostlinou, poskytující v bohaté míře využití v domácnosti, kuchyni, kosmetice a zejména je oblíbený pro léčivé účinky. Jeho květy se otevírají při prvních paprscích slunce a zavírají, jakmile zajde za obzor. Říká se mu proto také nevěsta slunce nebo hodinky rolníků.

Tato skromná květina, milující slunce, se vyskytuje jak v Evropě, tak na Blízkém východě, ale roste i v Indii, kde se užívá jako dekorace oltářů zasvěcených božstvům. V Persii a Řecku se květem ochucovala jídla – i u nás byl znám jako náhražka nedostupného šafránu. Omlazovací vliv měsíčku byl znám starým Egypťanům a léčivé účinky znala už svatá Hildegarda z Bingenu, stejně jako Mattioli či Durante.

A jak měsíček přišel ke svému jménu? Jelikož tato jednoletá bylina vykvétá brzy po výsevu a květem prozařuje celé léto, vznikl dojem, že rozkvétá vždy počátkem nového měsíce – latinsky calendae. I tvar semen připomíná srpek měsíce. Řecká legenda upomíná na Afrodítu, jež plakala nad smrtí milence Adónida a slzy, které jí skanuly na zem, se okamžitě proměnily v měsíčky. V 19. století se jejich květům přisuzovala bolest z lásky, rozčarování, nesnáze nebo žárlivost.

Nejvíce užívaný je měsíček lékařský díky svým antiseptickým, tišícím a léčivým účinkům. Je osvědčený v mastech na hojení křečových žil a bércových vředů, pomáhá při proleženinách a kožních poraněních, ale také omezuje svědivost po bodnutí hmyzem a neutralizuje jed po spálení medúzami či sasankami. Silice získaná macerací z korunních lístků léčí pokožku, je-li popraskaná, omrzlá nebo zanícená. Jako tinktura urychluje hojení kožních poranění. Odvar pomáhá léčit chronické vředy, žaludeční katary a má čisticí a močopudné účinky. V kosmetice se užívá při obkladech nebo omývání pleti, kterou zvláčňuje. Tinkturou z měsíčku lze úspěšně hojit kožní záněty a ekzémy také u domácích zvířat.

Co se týče pověr vážících se k této bylině, uveďme například, že pokud máte u soudu při sobě měsíček, máte velkou naději na úspěšné vyřešení sporu. Doma si můžete květinku položit pod postel, aby se vám sny, jež se budou zdát, mohly uskutečnit.

Květomluva aneb Řekni to květinou - 7. díl
Foto: Pixabay

My vám můžeme jen popřát, aby byly co nejprospěšnější – a pokud se ještě neplní, pohled na milou bylinu, jako by prozařující teplo slunce, vás i tak může obohatit o vnitřní uspokojení z její neokázalé krásy.

Hoch, přinášející dívce měsíček, již předem říká své přání: „Musíš být mou!“

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), archiv autorky

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*