Jakou cenu má lidská tvář? Většina z nás nad touto otázkou nikdy nepřemýšlí. Bereme ji jako samozřejmost. Je to přece jen obličej. Jenže co když o něj člověk přijde? Co když se po hrůzách války vrátí domů živý, ale vlastní rodina ho nedokáže poznat? Co když ztráta tváře znamená ztrátu identity, důstojnosti i místa ve společnosti?
Příběh, který by mohl působit jako román je založen na skutečných osudech mužů poznamenaných první světovou válkou a lékaře, který se odmítl smířit s tím, že jejich život skončil s příchodem domů.
Harold Gillies, dnes označovaný za otce moderní plastické chirurgie, stál před zdánlivě nemožným úkolem. Vrátit tvář těm, kterým ji válka vzala.
V době, kdy plastická chirurgie prakticky neexistovala, se pustil do experimentů, jež navždy změnily podobu moderní medicíny. Nešlo přitom jen o rekonstrukci kostí a tkání. Šlo o návrat naděje, sebevědomí a možnosti znovu žít mezi lidmi bez strachu z jejich pohledů.
Historička vědy a autorka Umění řezničiny Lindsey Fitzharrisová ve své nové knize sugestivně a s jazykem blízkým beletrii vypráví o zrodu moderní plastické chirurgie a jejím otci Haroldu Gilliesovi.
Od prvního výstřelu z kulometu za první světové války bylo jasné, že vojenská technologie mnohonásobně překonala možnosti lékařské vědy. Mnozí z vojáků, kteří tehdejší průmyslové vraždění přežili, opouštěli armádu se znetvořením a těžko představitelným traumatem.
Zatímco ztráta končetiny učiní z veterána hrdinu, člověk bez obličeje se stává monstrem. Ten, kdo mu tvář navrátí, zachrání jeho identitu i duši.
Válečná brutalita byla zároveň živnou půdou lékařského pokroku. Výmluvně to dokládá příběh Harolda Gilliese, otce moderní plastické chirurgie. Ten roku 1917 založil v Sidcupu, městečku na jihovýchodním okraji Londýna, speciální nemocnici pro vojáky se zraněním obličeje.
Královnina nemocnice se stala laboratoří medicínských vynálezů a inovací a také prostředím, kde se protínaly dramatické osudy pacientů s osudy obětavých zdravotníků Gilliesova unikátního týmu.
Zachránce tváří podává obraz válečného krveprolití a světa, který se z něj vzpamatovává. Autorka zavádí čtenáře doprostřed nelítostných bitev, bláta zákopů i na operační sály, kde plastičtí chirurgové s Haroldem Gilliesem v čele bojují za to, aby se jejich pacienti mohli vrátit do normálního života.
„Lindsey Fitzharrisové stačí pár bezprostředně formulovaných vět, a má vás a už nepustí. Stejně jako v Umění řezničiny převádí autorka i zde historické téma do roviny osobních příběhů. V Gilliesovi se snoubí cílevědomost, houževnatost a trpělivost s otevřeností a obrovskou empatií a řada těchto charakteristik platí i pro jeho pacienty, neboť právě tyto vlastnosti jim umožnily přežít,“ říká ke knize redaktor Viktor Bezdíček. A dodává: „Je fascinující, že mnohé tehdejší Gilliesovy originální nápady se v plastické chirurgii využívají dodnes.“
O Autorce: Lindsey Fitzharrisová (1982) studovala dějiny vědy a lékařství na Oxfordské univerzitě a věnuje se zejména popularizaci vědy. Čtenáři Paseky ji znají jako autorku knihy o viktoriánské medicíně a průkopníku antisepse a sterilizace Josephu Listerovi a diváci Prime Video a Apple TV+ ji sledovali v dokumentárním seriálu o záhadných úmrtích Curious Life and Death of… Její blog The Chirurgeon′s Apprentice sledují přes dva miliony čtenářů. Přispívá do listů Guardian, Huffington Post, Lancet a New Scientist.
Zdroje: Justýna Malásková; Lindsey Fitzharris. Zachránce tváří: Příběh otce moderní plastické chirurgie. Praha: Nakladatelství Paseka 2026.; FITZHARRIS, Lindsey. The Facemaker: A Visionary Surgeon’s Battle to Mend the Disfigured Soldiers of World War I. New York: Farrar, Straus and Giroux, 2022. ISBN 780374603106.; Harold Gillies. Archivní materiály a odborné studie k historii plastické chirurgie a léčbě válečných poranění obličeje během první světové války.; Lindsey Fitzharris. The Chirurgeon’s Apprentice [online]. [cit. 2026-06-13]. ; Lindsey Fitzharris. Official Website [online]. [cit. 2026-06-13].
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář