Philippe Collin (nar. 1975) vystudoval historii a té se věnují i jeho podcasty, jež ve Francii sledují miliony posluchačů. Senzaci vzbudil také prvním románem Barman z hotelu Ritz, napsaném podle skutečných událostí. Představuje proslulého barmana židovského původu Franka Meiera, jenž ve druhé světové válce, kdy hotel obsadili nacističtí pohlaváři, obsluhoval významnou klientelu z politického a kulturního života a sehrál nemalou roli při pomoci lidem prchajícím z Francie, i ve službách pro odboj.
Za barovým pultem luxusního pařížského hotelu Ritz vítá movité hosty legendární vrchní barman Frank Meier (1884–1947). Jeho originální koktejly na míru si vychutnávají význačné osobnosti, k nimž patří vévoda z Winsdoru, Josephine Bakerová, Georges Mandel, Gabrielle Chanel, Sacha Guitry, Jean Cocteau, Winston Churchil, Cole Porter, Arletty, Ernest Hemingway. V atmosféře království iluzí tohoto paláce se cítí jako „hosté neviditelného hostitele, který ví, jak dokonale bavit“.
Po čtyři válečné roky až do srpna 1944 se ikonický hotel proměňuje v neobvykle složitý svět sám pro sebe, v „nablýskaný bunkr“ zachovávající si neutralitu a budící zdání, že se nic nezměnilo. Vysocí důstojníci nacistického velení, včetně Hermanna Göringa, se v tomto centru intrik ubytují a potkávají se s prominentními návštěvníky, diplomaty a nevědomky i s tajnými agenty a členy odboje. Ve hře je atentát na Hitlera.
Pro Franka Meiera je obzvlášť obtížné chovat se přívětivě k okupantům. Nikdo neví o tajemství, které ukrývá – je synem židovských rodičů. Přítel mu radí: „Vzpomeň si, co říkali v Legii: když jsi odvážný, riskuješ, že tě zabijí; když jsi zbabělý, riskuješ, že tě zajmou; naštvaný riskuješ, že se necháš unést; citlivý, že budeš ponížen; soucitný, že se budeš trápit. Najdi si cestu mezi řádky, kličkuj, plaz se, to zvládneš, Franku!“ A on se snaží. Bar vnímá jako maškarní bál, kde si hlídá svou masku, aniž by polevil v obezřetnosti. Na druhou stranu nebezpečně riskuje, když pomáhá pronásledovaným a při předávání zpráv francouzskému odboji.
Autor vycházel z reálií, a pro umocnění příběhu použil brilantní autorskou fikci. Poutavým dějem se prolínají deníkové zápisky hlavního hrdiny Franka Meiera, jehož pozdější osud i skon je zahalen nejasnostmi. Vylíčena je jeho životní pouť, než se dostal do hotelu Ritz až po vrchol zářné kariéry. V baru hotelu Ritz je obdivovaným šéfem. Jakmile ale odejde, stává se z něj opět syn židovského tkalce z Lodže, dítě tyrolských hor a zbědovaný kluk ztracený ve Vídni doby Belle Époque. Rozkročeným mezi dva světy, do toho starého se už nevrátí, ale nikdy tak docela nebude ani v tom dnešním.
Dramatické události uzavírá záznam ve Frankově deníku „Musíme si uvědomovat, že věci jsou beznadějné, a přitom být odhodlaní je změnit,“ řekl mi Fitzgerald, než odjel na podzim roku 1938 z Paříže. Tato slova jsou shrnutím celého mého života.
Strhující román končí osvobozením Paříže spojenci, mezi nimiž se objevuje Ernest Hemingway, aby „osvobodil bar Ritz“, který nyní nese jeho jméno.
Touto knihou se chtěl Philippe Collin dostat do okupované Francie let 1940-1944, aby reflektoval, „co trhá na kusy lidi, kteří jsou zajati v tomto pochodu dějin“. Studoval třicet let historické materiály, aby napsal román založený na skutečných faktech a nabídl zážitek z Ritzu té doby, aby ho čtenář mohl intenzivně zakusit. V dodatku nezapomíná zmínit pozdější osudy hlavních postav.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), albatrosmedia.cz, ivysehrad.cz, databazeknih.cz, palmknihy.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář