Přicházel i k nám – Sandmännchen

Přicházel i k nám – Sandmännchen
Foto: Pixabay

Odhlédneme-li od nenávistných a tendenčních vzpomínek na vše špatné v socialismu, vybaví se nám také věci roztomilé a vyvolávající téměř povinnou nostalgii.

Kdo z nás by si nevzpomněl na první Večerníčky, vysílané zpočátku jen v úterý, čtvrtek a neděli. V nich k nám také přicházela za zvuků podmanivé písničky pohádková postavička, jejíž jméno bychom z originálního Sandmännchen mohli přeložit jako „písečný mužíček“. Odkud se vzal a jestlipak se ve světě nakonec neztratil?

Politický boj i u dětí

Psal se rok 1959 a východoberlínská televizní společnost Deutscher Fernsehfunk (DFF) zjistila, že konkurenční Sender Freies Berlin (SFB) na území Západního Berlína hodlá vysílat pohádkovou řadu s postavičkou West-Sandmännchen. Nastal hon doslova o hodiny – scénograf a kostýmní výtvarník Gerhard Behrendt dostal úkol stvořit figurku a měl na to skutečně hodně málo času. Sáhl do pohádek Hanse Christiana Andersena a vyvolil si skřeta Ole Lukoje, což lze přeložit jako Ole zavírač očí. Behrendt však nechtěl děsit, proto mužíčka oblékl do špičaté červené čepice, zpod níž čouhaly kudrnaté vlasy, typickými se staly knoflíkové oči a bílý vous. „Je dětský a přitom z něj sálá moudrost a důstojné stáří,“ charakterizuje ho tvůrce. Ještě rychlejší musel být skladatel úvodní znělky – Wolfgang Richter složil onen nesmírně populární popěvek během jednoho večera.

Soudruzi nakonec zvítězili – Unser Sandmännchen se na obrazovkách diváků v NDR objevil 22. listopadu 1959, jeho západoněmecký „bratříček“ měl premiéru o osm dní později – 1. prosince.

Neuvěřitelný dopravní všeuměl

Oproti Andersenovu skřetovi, jenž uspával děti mlhou ze sladkého mléka, snášející se jako závoj na jejich oči, volil Sandmännchen kouzelný uspávací písek, jenž nosil v pytlíčku u pasu. Scénář byl vždy stejný – skřítek přijede k dětem nějakým dopravním prostředkem (tramvaj, auto, letadlo, loď…) zazpívá jim písničku, následuje krátká pohádka, poté Sandmännchen opět zazpívá stejnou melodii, ale s textem vysvětlujícím dětem, že mají spát, rozfouká svůj magický písek a opět odjíždí. Tak byl vysílán i v České televizi v raných Večerníčcích, samozřejmě ona melodie měla český text.

Jako většina kultovních postaviček se i Sandmännchen stal předmětem zkoumání a bádání. Existují dokonce oficiální webové stránky, na nichž se nejčastěji řeší jedna otázka: „Malí diváci si od první epizody lámou hlavu, odkud Sandmännchen přijel a kam po pohádce zase odjíždí. Dokonce existuje několik filmů věnovaných přímo této problematice, ale přesné místo jeho pobytu nejspíš navždy zůstane záhadou,“ uvádějí stránky.

Dívka sedí na hromadě knih.

Honba za autorem

V naší i manželově rodině jsou knihy nejoblíbenějším dárkem. Patřily vždy k nejskvělejším dárkům k…

Přežil své tvůrce

Během své kariéry v barvách DFF usedl Sandmännchen do více než 240 vozidel nejrůznějších druhů, dokonce i do ikonického trabantu, historického sněhového pluhu nebo vozidla pro lesní zaměstnance. Jeho působení se neomezovalo jen na NDR, dokonce podobně jako český krteček se i Sandmännchen podíval do vesmíru. První německý kosmonaut Sigmund Werner Paul Jähn vzal s sebou figurku do lodi Sojuz 31, v níž ve dnech 26. – 29. 8. 1978 absolvoval 124 přeletů po oběžné dráze, kde také pořídil filmový záznam pro dětský program. Postavička byla rovněž využita pro oblast merchandisingu, prodávaly se figurky a dokonce existovaly hrací karty, odpovídající našemu Černému Petrovi.

Ač se to zdá neuvěřitelné, tak i na Sandmännchena dosáhla cenzura. Vládnoucí strana SED zakázala odvysílání epizody, v níž mužíček přilétá k dětem v balónu. Důvod? Dva dny předtím přelétly v podomácku vyrobeném horkovzdušném balónu z Durynska do Bavorska dvě rodiny.

Kufr a pas.

(Ne)Povedená emigrace

Kromě koček, psů, králíků a jednu dobu i holuba byly součástí našeho zvěřince pochopitelně i…

Mnozí si určitě vzpomenou na povídkový film Pražská pětka (1988) a první povídku pantomimické skupiny Mimóza s názvem Směr Karlštejn. V ní se malá holčička setkává s podivným skřítkem a zpívá mu známou melodii ze Sandmännchena s textem Skřítku, milý skřítku, kam stále pospícháš. Pravda, tento skřítek se nakonec vybarví poněkud nedětsky.

DFF ukončila svou činnost na sklonku roku 1991 a zdálo se, že tím naposledy zazní oblíbené Kinder, liebe Kinder, es hat mir Spaß gemacht… Lidé však na svého „pohádkového uspávače“ odmítli zapomenout, diváci svými dopisy dokázali zvrátit rozhodnutí o ukončení vysílání Sandmännchenových příběhů – ještě šedesát let po odvysílání jeho první příhody ho sledovalo na milión malých i dospělých diváků. Na rozdíl od svého tehdejšího západoněmeckého rivala, jenž prošel změnou v podobě moderního outfitu, zůstává Sandmännchen stále stejný.

Zdroj: You tube: Unser Sandmännchen | Lied | Sandmann Titelmusik (DDR) 60 Jahre Sandmännchen

Určitě by nás zajímalo, jestli si na pohádkového vypravěče vzpomínáte.

Zdroj: redakce – RoBertino (autorské dílo), wikipedia

Další články z této rubriky

3 Comments

  1. pamatuji si – Skřítku, milý skřítku, ….. pak nevím a pak je děti milé děti, já přišel tady k vám, postýlka vaše čeká vás, na spaní už přišel čas, už musíte krásně spát. Tak nějak si to pamatuji. Krásné to bylo

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*