#278 Osamělá samota

Samota - lavecka pod stromem v seru po zapadu slunce.
Foto: Pixabay

Vypadají podobně, znějí podobně, ale jejich význam vnímám naprosto jinak. Slova osamělost a samota mohou působit jako nežádoucí jevy v našich životech. Je tomu skutečně tak?

Být sám – sama o samotě, na tom nevidím vůbec nic špatného. Pokud nejste extrémní extrovert, který potřebuje k životu kromě kyslíku publikum, aby jeho život dával smysl, pak je trocha samoty někdy velmi žádoucí. Přetřídit si myšlenky, zamyslet se, podumat, to jde nejlépe právě o samotě. Samota je nedostatkové zboží dnešního světa. Všude jsou lidi, moc lidí. Pořád nás někdo a něco vyrušuje. A když nepřicházejí otravové zvenčí, pouštíme si zbytečné věci a zbytečné lidi do života sami prostřednictvím sociálních sítí. Sledujeme, slídíme, obdivujeme, závidíme, posuzujeme a porovnáváme (zajímavé a vzrušující) cizí životy s těmi vlastními (nudnými a prázdnými). Soustředíme se pořád na ty druhé, místo toho, abychom se soustředili sami na sebe. Přitom nic jiného změnit nemůžeme, jen sebe sama.

Osamění, to je jiné kafe.

Zatímco být o samotě je většinou naše rozhodnutí, přání, něco dočasného a žádoucího, osamělost je stav duše. Vůbec nesouvisí s tím, jestli jste o samotě nebo obklopeni lidmi.

Osamělý se člověk může cítit i uprostřed milující rodiny. Osamění souvisí s vnitřním pocitem, že vám okolí nerozumí, že nemáte žádnou spřízněnou duši, se kterou byste mohli sdílet radosti i trápení. Osamělý člověk nechce být sám, naopak. Cítí se osamělý, protože důležitou část svého Já s nikým nesdílí. V nejhorším případě žije o samotě a cítí se osamělý. To už je na Linku důvěry nebo pořádný životní restart.

Pokud se vás ani jeden termín netýká, blahopřeji vám! Ostatně, proto čtete blog Úžasná Bára a nelistujete v Zoufalcových zápiscích. Jak vidno, i já se posouvám k vytouženému cíli. I když se občas cítím ve své snaze dost osaměle a nemám možnost se s reakcemi okolí o samotě vyrovnávat. Nejdrsnější jsou jako obvykle ti nejbližší. „Nevím, proč by sis nemohla na zahradě prostě jen s náma opéct špekáčky,“ vyjádřila svou představu o oslavě mých kulatin naše dcera. No, určitě bych mohla. Ale jsou to moje narozeniny, můj sen o vlastní úžasnosti a můj život. Takže chci mít kolem sebe aspoň jednou všechny své spřízněné duše, díky nimž se na tomto světě necítím sama ani osamělá.

Závěr dne #278 zní: Něco se chystá! Ale pst, u nás doma zatím nic neříkejte!

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Expedice CHIMÉRA IXX.

Expedice CHIMÉRA IXX.

Moji milí se hodně snažili, aby se toho doma do mého návratu moc nezměnilo. Tak jsem našla kompletní vánoční výzdobu…
Expedice CHIMÉRA XVIII.

Expedice CHIMÉRA XVIII.

Galena získala svůj název podle galenitu, leštěnce olovnatého, který se tady těžil. Starý český název pro tento minerál je blejno…
Expedice CHIMÉRA XVII.

Expedice CHIMÉRA XVII.

Vlaky jsou, v porovnání s cenami jídla v restauraci nebo jednoho piva, levné, zpáteční lístek stojí 12 dolarů.
Expedice CHIMÉRA XVI.

Expedice CHIMÉRA XVI.

Večerní procházka rozsvíceným městem a pohled na panorama Chicaga přes Michiganské jezero, to byla pro mě naprostá pecka.
Expedice CHIMÉRA XV.

Expedice CHIMÉRA XV.

Celý den jsme věnovali autoturistice. Byl to asi jediný způsob, jak přežít pokles venkovní teploty o dvacet a více stupňů.
Expedice Chiméra XIV.

Expedice Chiméra XIV.

Nastal kolotoč vyplňování formulářů a Jardova odbíhání do směnárny, protože se muselo platiti cash a my jsme neměli už žádné…
Expedice CHIMÉRA XIII.

Expedice CHIMÉRA XIII.

Na začátku pobytu jsme měli pocit, že doprava tady je prostě jeden velký chaos, do kterého nemáme šanci proniknout.
Expedice CHIMÉRA XII.

Expedice CHIMÉRA XII.

Pan Emil nás vyváží na typický mexický brunch. Restaurace je něco mezi cikánským ležením a českou hospodskou zahrádkou.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*