Dvacátá léta

Slenička se šampaňským n přípitek
Foto: pixabay

Ten novinový titulek mě fakt zaskočil. Začínají dvacátá léta. Na rozdíl od let desátých, která byla v tomto i minulém století spíše nevýrazná, za pár dní začíná dekáda, která dosud označovala bezstarostný životní styl, jazz, dobu krásné módy a lesk večírků a divadel. Jaká budou ta nová dvacátá léta?

Každý věděl, že dvacátá či třicátá léta máme na mysli, když mluvíme o letech od roku 1920, respektive 1930. Když se něco stalo v 60. letech, nikdo nemyslel na narození Gustava Mahlera v roce 1860, ani korunovaci Josefa II. v roce 1764, natož něco ještě o století staršího. Protože jsme ale generace, která zažila změnu století, musíme se naučit rozlišovat, co bylo a co bude ve století aktuálním a co už před sto lety. To je fakt dost děsivé.

Když jsem byla malá, byl pro mne rok 2000 něco nepředstavitelně vzdáleného. Sci-fi. Létající talíře a umělé rozmnožování jako ve filmu Sexmise.

Hlavně, hlavně jsem si myslela, že budu v té době už hrozně stará, víceméně mrtvá. Což jsem se skoro trefila. Když jsem se nakonec přelomu tisíciletí dožila, nebylo to vůbec tak špatné. Naopak jsem v životě nabrala nový směr a nové síly. Měla jsem milujícího muže a dvouletého caparta, tak co chtít víc?

Vyhlídky do budoucnosti už mě neděsí. Moc nemyslím na to, co bude v roce 2050 a jestli tady ještě budu já či moji blízcí. Jestli bychom měli zažít podobně děsivá padesátá léta, jako byla ta minulá, tak myslím, že se bez toho minu. Co mě opravdu zajímá, jsou ta nová léta dvacátá, co jsou na spadnutí. Těším se, že budou nejlepší dekádou mého života. Že vejdou do dějin nebo alespoň do mého života jako léta zlatá dvacátá. Plná večírků, hudby, divadla, bezstarostnosti a krásných šatů. Většinou si nepřejeme, aby se historie opakovala, ale v případě dvacátých let by bylo opakování naprosto senzační! All that jazz!

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Expedice CHIMÉRA XVI.

Expedice CHIMÉRA XVI.

Večerní procházka rozsvíceným městem a pohled na panorama Chicaga přes Michiganské jezero, to byla pro mě naprostá pecka.
Expedice CHIMÉRA XV.

Expedice CHIMÉRA XV.

Celý den jsme věnovali autoturistice. Byl to asi jediný způsob, jak přežít pokles venkovní teploty o dvacet a více stupňů.
Expedice Chiméra XIV.

Expedice Chiméra XIV.

Nastal kolotoč vyplňování formulářů a Jardova odbíhání do směnárny, protože se muselo platiti cash a my jsme neměli už žádné…
Expedice CHIMÉRA XIII.

Expedice CHIMÉRA XIII.

Na začátku pobytu jsme měli pocit, že doprava tady je prostě jeden velký chaos, do kterého nemáme šanci proniknout.
Expedice CHIMÉRA XII.

Expedice CHIMÉRA XII.

Pan Emil nás vyváží na typický mexický brunch. Restaurace je něco mezi cikánským ležením a českou hospodskou zahrádkou.
Expedice CHIMÉ

Expedice CHIMÉRA XI.

Ta země mi bude hrozně chybět. Je obrovská, divná, překvapivá, vlídná i nevkusná, ale nějak jsem si to tady prostě…
Expedice CHIMÉRA X.

Expedice CHIMÉRA X.

Je tu plno dosud nerozluštěných záhad, a i sami Aztékové, kteří později toto opuštěné místo objevili a osídlili, ho považovali…
Expedice CHIMÉRA IX.

Expedice CHIMÉRA IX.

Procházka městským trhem, to je pastva pro oči i všechny další smysly. Prodává se tu i banánový list o velikosti…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*