Mnohovrstevnatý text Vítězného města nám v lecčems připomíná pohádky z Tisíce a jedné noci, propojení intrik a nadpřirozena zase současnou popkulturu, jako je Hra o trůny. Salman Rushdie skládá hold příběhu, který je na rozdíl od lidí a říší nesmrtelným. Řečeno autorem: „Jedinými vítězi jsou slova.“
Tentokrát se se Salmanem Rushdiem vydáme do čtrnáctého století našeho letopočtu na jih území, kterému dnes říkáme Indie. Devítiletá Pampa Kampana tu poprvé uslyší hlas bohyně. Přísahá jí, že zajistí, aby už žádnou ženu nestihl osud její milované matky. S pomocí zázraků Pampa vybuduje velké město zvané Bisnaga – „město vítězství“, kde jsou ženy rovny mužům. Každé dílo se však může svému tvůrci vymknout z rukou a Bisnaga není výjimkou.
Atlantic označuje Rushdieho Vítězné město za triumf, čeští recenzenti za živelný a uhrančivý román, který vypráví příběh o boji s náboženským fundamentalismem a úzkoprsostí pomocí nekonečné fantazie.
„Extravagantní směs mýtu a pohádky, komedie a melodramatu, oslavující sílu žen a neutuchající moc vyprávění.“
– Guardian
Salman Rushdie (nar. 1947) je prozaik a rodák z indické Bombaje. V díle autora, jehož román Děti půlnoci (1981) získal prestižní Bookerovu cenu, se proplétají nitky orientální a západní literární tradice s nejsmělejšími uměleckými postupy postmoderního střihu. Svým životem a dílem je také symbolem svobody slova. Dokladem autorovy imaginace a hluboké znalosti světového písemnictví jsou jak román Quijote (2019), tak soubor esejů Jazyky pravdy (2021). V roce 2024 mu u nás vyšla kniha Nůž, v níž reflektuje události tragického pokusu o vraždu před čtyřmi lety.
Na příští rok se připravuje k vydání jeho nejnovější prozaický počin The Eleventh Hour. O knize i svých dalších spisovatelských projektech, především však o tom, jaké je to psát fikci v době lží, mluvil sir Salman Rushdie v podcastu BBC.
Zdroj: Matěj Senft (autorské dílo)
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář