Některá media uvádí, že kuřecí nebo krůtí maso může obsahovat hormony. Drůbeží maso je u čechů nejoblíbenější a proto mohou tyto zprávy vyvolávat obavy… Ale jak to vlastně je? Podávání hormonů je v EU přísně zakázáno a Státní veterinární správa nezjistila v posledních deseti letech žádné porušení. Přesto otázky zůstávají. Musíme si dělat starosti?
Může drůbeží maso obsahovat steroidy?
Jedním z obávaných látek, které by mohlo drůbeží maso obsahovat jsou steroidy. Jejich možný obsah by mohl mít negativní vliv na lidské zdraví. „Anabolické steroidy mají vedlejší účinky, které ovlivňují všechny orgány a tkáně, Mohou poškodit játra a ledvinový parenchymus, podpořit degeneraci srdečního svalu, růst orgánů, poruchy srážlivosti. Mají také řadu škodlivých účinků na vyvíjející se mozek,“ uvedli brněnští vědci ve studii z roku 2022.
Dle výsledků kontrol provedených Státní veterinární správou se zatím český spotřebitel obsahu steroidů v mase obávat nemusí. „Nezákonné ošetření nebylo v posledních deseti letech prokázáno,“ potvrdil mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Trh s anaboliky jde však neustále kupředu a mohlo by se stát, že bude vyvinuta látka, jejíž odhalení nebude tak snadné.
I proto vědci hledají nové způsoby, jak steroidy a další zakázané látky v mase odhalit. Výzkumu se věnují například na brněnské Mendelově univerzitě.
Drůbeží maso se v České republice těší velké oblibě a jeho spotřeba rok od roku stoupá. V roce 2012 činila 25,2 kg na osobu, v roce 2021 už to bylo 29,9 kg. Drůbeží maso tak na žebříčku oblíbenosti stojí hned za masem vepřovým, kterého jsme ve stejných letech zkonzumovali 41,3 a 44,6 kg na osobu.
Život kuřete v běžném chovu trvá obvykle 5–6 týdnů, během kterých musí kuře „přibrat“ na jateční hmotnost 1,8 až 2 kg. Kuře ve volném výběhu má čas 8 týdnů, BIO kuře pak dokonce 12. Právě rychlý růst kuřat z klecových chovů vzbuzuje celou řadu otázek a zavdává příčinu vzniku nepodložených fám.
V Evropské unii však platí směrnice, podle níž je podávání hormonů a jiných přípravků na podporu růstu svalové hmoty kuřat přísně zakázáno. Přísným kontrolám podléhá i maso dovážené ze zemí mimo EU, protože tyto země mají často méně přísnou legislativu.
Jedinou výjimkou, kdy je podání antibiotik povoleno, je v případě onemocnění. Brojleři jsou většinou chováni v počtech několika tisíců až desetitisíců jedinců, riziko vzniku epidemie a následných ztrát je proto velmi vysoké. Při výskytu některých chorob se proto preventivně nasazují antibiotika. Jejich podání je však přísně regulováno tak, aby se jejich obsah v mase snížil pod požadovaný limit, než se kuře dostane na náš talíř.
Rychlý růst brojlerů tedy není důsledkem podávání antibiotik a hormonů, ale důsledným šlechtěním. Při tomto procesu se při rozmnožování vybírají jedinci, kteří sdílí jedinečné vlastnosti a znaky, díky nimž mají potomci co nejvyšší míru osvalení těla a rychle rostou.
Může být lepší kuře z farmy než z velkochovu?
Ačkoli kuřata na českém trhu nejsou plná antibiotik, jak některé internetové mýty tvrdí, v kvalitě kuřat je přesto rozdíl.
Chov kuřat je kontrolován Státní veterinární správou, která se opírá o platnou legislativu. Ve velkochovech zpravidla k jejímu porušování nedochází, otázkou ale zůstává, zda jsou zákony aktuálně nastaveny skutečně tak, aby byly zaručeny dobré životní podmínky kuřat. Na 1 metr čtvereční může dle aktuální legislativy připadat 33 až 42 kg živé hmotnosti kuřat, což může odpovídat až 20 jedincům.
Naproti tomu kuřata chovaná ve volném výběhu a BIO kuřata mají ke svému životu více prostoru, což se pozitivně projevuje nejen na tučnosti masa, ale i vyššímu obsahu bílkovin či omega-3 mastných kyselin.
Nahradí rostlinná strava konzumaci masa?
Průměrný Čech snědl v roce 2021 86 kilogramů masa, z toho 44,6 kg vepřového, 29,9 kg drůbežího a 9,4 kg hovězího. Takto vysoká spotřeba masa je bez ohledu na jeho kvalitu pro životní prostředí dlouhodobě neudržitelná. Hospodářská zvířata mají totiž na svědomí větší část skleníkových plynů, dokonce více než pozemní doprava, a jejich chov tak představuje značnou ekologickou zátěž.
Konzumaci masa bychom proto do budoucna měli spíše snižovat. Problém s nedostatkem bílkovin lze pak velmi snadno vyřešit zvýšenou konzumací luštěnin, kterých Češi jedí opravdu málo.
Zdroj: Justýna Malásková – autor; MUDr. Novotná, Státní veterinární správa ČR (SVS). Monitoring reziduí léčiv.; European Commission. Directive 96/22/EC – zákaz hormonálních stimulátorů růstu.; EFSA – Antimicrobial resistance in food-producing animals.; Český statistický úřad. Spotřeba potravin v ČR.; FAO. Livestock’s Long Shadow.; akademiekvality – Kuřecí maso jako nedílná součást jídelníčku; idnes – Čtyři mýty o kuřecím mase.
Buďte první kdo přidá komentář