Zelenina na českém trhu dosahuje závratných cen! Zdravé nejsou jen papriky a rajčata! U nás roste jeden opomíjený domácí druh zeleniny, který je chutný a plný zdraví prospěšných látek. Máte-li tento poklad na zahrádce, pak máte kvalitní čerstvou zeleninu úplně ZADARMO! Je to TOPINAMBUR!
Foto: Pavla Momčilová
TOPINAMBUR (Helianthus tuberosus) je botanicky blízkým příbuzným slunečnice seté. Od podzimu do jara sklízíme podzemní hlízy, podobné batátům či bramborám. Hlízy topinamburů přežijí na zahrádce zimu bez skleníku či pařeniště a sklízet je můžeme, jakmile půda trochu rozmrzne.
Topinambur je znám i pod lidovými názvy jako „židovské brambory“ nebo „jeruzalémské artyčoky“. Domovem topinamburu je Amerika, do Evropy přišel v 17. století. V současné době se topinambury hojně pěstují ve Francii – Francouzi vědí, co je dobré a zdravé. U nás je to rostlina méně známá, dá se říci opomíjená. Obvykle ji najdeme někde v koutech zahrad a parků nebo na smetištích, což nic nemění na produktivitě této rostliny. Cíleně ji pěstují jen znalí zahrádkáři, přátelé přírodní zdravé výživy a vyspělí kulinářští odborníci. Známá odbornice na zdravou výživu a progresivní zahrádkářka Pavla Momčilová má na zahradě topinambur již přes 40 let (stále ve stejném koutu zahrady) a v její zdravé kuchyni i v jejích kuchařkách je topinambur jako doma.
Topinambury jsou rostliny vysokého vzrůstu. Konzumují se podzemní hlízy, podobné batátům nebo bramborám. Nejlepší jsou hlízy pozdního podzimu, sklízíme je ale i po celou zimu a celé jaro, nejdéle do konce dubna. V době sklizně jsou topinambury nabity zdraví prospěšnými látkami. Jakmile však rostliny začnou tvořit výhonky a rostou nadzemní části rostlin, živiny z hlíz postupně mizí a pozbývají svoji výživovou hodnotu.
Topinambur je velmi produktivní zelenina, nenáročná a nevadí jí ani podřadné půdy, zastínění či sucho. Na jednom stanovišti roste po mnoho let, často ji nacházíme na rumištích a v různých neudržovaných zákoutích. Hlízy topinamburů bez problémů přezimují na záhonu, takže není třeba je na zimu ukládat do sklepa nebo jinam k přezimování. V zimě i zjara, jakmile je teplota půdy nad nulou, můžeme topinambury snadno vykopat z půdy podobně jako brambory.
Nutriční a léčebné hodnoty topinamburů
Topinambur má až podivuhodně vysokou nutriční hodnotu, přesto je u nás pro kuchyňské použití zeleninou téměř neznámou. Hlízy obsahují až 20 % složených sacharidů, z nich až 16 % tvoří velmi prospěšný inulin, což je rozpustná vláknina. V současné době je inulin řazen mezi tzv. přírodní probiotika, tedy substance, které v lidském střevě slouží jako substrát pro prospěšné probiotické bakterie.
Již dříve byl znám kladný vliv inulinu na podporu léčby diabetu a dny, kde působí na snižování zvýšené hladiny cukru a kyseliny močové v krvi. Topinambury jsou cenné nejen pro obsah rozpustné vlákniny, mají také mnoho minerálních látek (draslík, železo, křemík aj.) a vitaminů. Topinambur je považován za vhodné dietetikum při léčbě obezity a v poslední době je soustředěna pozornost i na přípravu léčiv a homeopatických přípravků z této rostliny. V zemědělství se někdy topinambury využívají jako krmivo pro dobytek, a to jak hlízy, tak i nadzemní části.
Zeleninová zahrádka v kuchyni a za oknem podle Pavly Momčilové
Topinambury v kuchyni
Topinambury se používají jak syrové, tak tepelně upravené. Dáváme je do salátů, pečeme v troubě, dusíme jako jinou zeleninu, děláme topinamburové polévky, bramboráky, chipsy, hranolky, dáváme je do pomazánek a dipů, také je používáme jako zeleninové přílohy. V současné české kuchyni je topinambur nezaslouženě popelkou, na trhu jej dostaneme málokdy. Objevila jsem ho jen v nabídkách některých lepších potravinářských e-shopů.
Chuť topinamburů je příjemná, jak za syrova, tak i po tepelné úpravě. Mírně připomíná chuť oříšků nebo má lehkou pryskyřičnou příchuť a vůni podobně jako slunečnice. Lze říci, že po dobrém vyvážení chutí u salátů i jídel strávníci většinou nezaznamenají nějakou novou výraznou chuť či vůni.
Topinambury na zahrádce
Topinambur roste zcela bez problémů kdekoliv a bez naší nejmenší práce či námahy. A tak si jej může zasadit každý, kdo má i malinký kousek pozemku (stačí opravdu malý kout např. na předzahrádce, v rohu u kompostu, u plotu, na dvorku apod). Zjara si můžeme zasadit pár čerstvých hlíz a za rok, za dva budeme sklízet. Topinambury nehnojíme, neokopáváme, neplejeme, stačí jim i polostín a stín. Jediným škůdcem může být hryzec nebo hraboš, nelze se divit, protože i jim moc chutná. Lodyhy topinamburů rostou poměrně hojně a koncem léta vykvetou. Nechávám je na podzim uschnout a odstraním je až na jaře po sklizni. Lodyhy tak pěkně označí, kde je ta největší nálož hlíz i pod sněhem.
Sadbu jsem viděla v nabídkách některých zahrádkářských e-shopů či prodejen. Hlízy topinamburů můžeme sázet po celý rok, nejlépe je však zasadit je na jaře – podobně jako brambory. Po vysazení potřebují lehkou zálivku a trochu ochrany před hryzci a hraboši. Pro menší rodinu stačí tak 3 až 4 hnízda hlíz. Po zasazení pár hlíz topinamburů budete za rok, za dva odměňováni po dlouhá léta přebohatou úrodou hlíz, a to zcela bez vaší práce. Při dnešní drahé zelenině máte domácí topinambury zcela zadarmo! A nejen to. Koncem léta topinambury kvetou na vysokých stvolech žlutými kvítky, připomínajícími malé slunečnice.
Rostliny topinamburů často zakryjí nevzhledné kouty zahrad a dvorků na chalupách nebo okrášlí slunečnicovými kvítky jiná okrajová místa zahrádky či meze. Pěstitelé se pak radují z rostlin a kvítků a po léta bez další práce sklízí na stejném místě cennou a hodně zdravou zeleninu.
Zdroj: Pavla Momčilová – autorský text; Encyclopaedia Britannica – Helianthus tuberosus.;;USDA FoodData Central – Nutritional data for Jerusalem artichoke.; European Food Safety Authority – Dietary fibre and prebiotics.; FAO – Crop production and plant resources.; Royal Horticultural Society – Growing Jerusalem artichokes.; Výzkumný ústav rostlinné výroby – Alternativní plodiny
Buďte první kdo přidá komentář