Bedřich Smetana (2. 3. 1824 – 12. 5. 1884): autor, který je považován za našeho národního skladatele 

Bedřich Smetana (2. 3. 1824 – 12. 5. 1884): autor, který je považován za našeho národního skladatele
Foto: Pixabay

Hudební skladatel, hudebník, dirigent, hudební pedagog. Představitel moderní české hudby období romantismu.   

Druhého března 1824 se v Litomyšli do rodiny sládka Františka Smetany narodil, jako jedenácté dítě, syn Bedřich. S hudbou se sekával od svého narození díky nadšenému muzicírování svého otce. Ten svého syna od jeho útlého mládí zasvěcoval do hudebních základů. Ovšem brzy pochopil, že nadanému synkovi nestačí jen jeho „vyučování“, a proto jej svěřil do péče obchodníka Jana Chmelíka, který obstarával hudební vystoupení pro hraběte Waldsteina. Malý Bedřich zvládal hru na housle i klavír. Ve svých šesti letech se představil na veřejnosti s efektní a náročnou předehrou Auberovy opery Němá z Portici.  

Po dokončení školní docházky jej otec přihlásil na gymnázium, ale Bedřicha studia klasických předmětů nebavila. Vystřídal několik škol, a nakonec přestal tuto instituci navštěvovat úplně. Zato se pilně věnoval hudbě. Pro jeho fenomenální hudební paměť jej kamarádi, s nimiž muzicíroval, posílali na koncerty, aby skladby zapisoval. Gymnázium nakonec přeci jen dokončil v Plzni, kde také poprvé vystoupil, když doprovázel Arnošta Nesvadbu – významného houslového virtuóza.  

Zdroj: Youtube – ukázka díla Bedřicha Smetany – Louisa´s Polka

V době svých studií již komponoval. Z této doby se dochovala jeho známá Louisina polka.  

V roce 1843 si Bedřich přeci jen prosadil studium hudby. Rodiče ho však podporovat nemohli, takže se zpočátku živil jako učitel hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna. Na doporučení Anny Kolářové byl přijat ke studiu kompozice v hudebním ústavu Josepha Proksche. Toužil se prosadit jako klavírní virtuóz, kapelník a dirigent. Ale to se mu nepodařilo, protože nebyl ještě známý, a tak se v roce 1848 rozhodl založit vlastní hudební ústav.  

První úspěšný samostatný koncert, který také řídil jako dirigent, uspořádal v roce 1855. To již byl uznávaným komorním hráčem.  

V roce 1856 se osobně setkal se svým velkým vzorem Franzem Lisztem, s nímž do té doby byl v písemném kontaktu (posílal mu k posouzení své skladby) a tento skladatel se stal jeho přítelem i rádcem. Inspirován Lisztovou tvorbou začal komponovat symfonické básně.  

Protože jako dirigent ani jako kapelník nemohl v Praze získat místo, využil nabídky ze Švédska a v září roku 1856 odcestoval do Göteborgu, kde působil především jako hudební pedagog, ale i jako dirigent a komorní hráč.  

Zdroj: Youtube – ukázka díla Bedřicha Smetany – Vltava

Po návratu domů se znovu snažil prosadit jako klavírní virtuóz, ale pořád ještě mu scházela popularita. Ovšem postupem času začal získávat pozice v české hudební společnosti. Stal se sbormistrem pěveckého spolku Hlahol. V roce 1866 získal místo kapelníka opery Prozatímního divadla. V této době již měly premiéru jeho první opery Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta. Smetana jako první pochopil, že původní česká operní tvorba tady chybí. Při položení základního kamene Národního divadla zazněl jeho Dalibor. A ve svém díle pokračoval složením slavnostní opery Libuše, kterou nikdy nedovolil provést jinak než při slavnostních příležitostech.  

Ve svých padesáti letech ale ztratil sluch. Za to, že mohly být jeho opery bezplatně uváděny, dostával roční penzi, a tak se přestěhoval ke své dceři do Jabkenic. Ani jeho handicap jej však nezastavil v tvorbě. Právě v této době vytvořil cyklus symfonických básní Má vlast i své mistrovské opery: Hubička, Tajemství a Čertova stěna. Také se vrátil ke komorní hudbě a složil smyčcové kvartety. 

Zdroj: Youtube – ukázka díla Bedřicha Smetany – Prodaná nevěsta – Duett „Znám jednu dívku, ta má dukáty“ Dvorský a Novák

Od 70. let získal uznání především jako představitel české národní hudby: v roce 1882 proběhlo slavnostní sté představení Prodané nevěsty, provedení celého cyklu Má vlast mělo ohromný úspěch a také uvedení opery Libuše k otevření Národního divadla i znovuotevření Národního divadla.  

Na konci života se mu dostalo mnoha poct i ocenění. V roce 1884 se chystaly oslavy jeho šedesátin, které zahrnovaly slavnostní koncert i banket na počest Mistrova jubilea. Tato akce proběhla již bez Bedřicha Smetany, který v květnu roku 1884 zemřel.  

Zdroj: redakce – Olga Skálová, musica.com

Další články z této rubriky

Bacha na Mozarta!gutentor-overlay

Bacha na Mozarta!

Soubor Czech Ensemble Baroque již zahájil předprodej vstupenek a abonentek na 12. sezónu svého abonentního cyklu v Brně „Bacha na…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*