Chvilka nebo věčnost

Chvilka nebo věčnost
Foto: Pixabay

Dvě na první pohled tak rozdílná slova mi najednou splývají.

Když jsem byla malá, trvalo věčnost, než jsem mohla být venku stejně jako starší bráška, tedy až do 20.00. Pak ale čas běžel kvapíkem a byla to jen chvilka, co jsem byla venku s kamarády, a celou věčnost trvalo, než jsem je zase další den viděla.

Každá lumpárna byla otázkou chvilky, věčnost pak pro mne trvalo, než došlo k usmíření rodičů, pokud se o našich aktivitách dozvěděli.

Celou věčnost trvalo, než si mne všimnul kluk, co se mi líbil.

Každá chvilka s ním byla příliš krátká. Věčností se zdálo čekání na další setkání.

O své blízké jsem dřív nemívala starost.

Byli tady přece pro mne a na věčnost. Věřila jsem, že si vždycky najdeme nějakou chvilku pro sebe navzájem. Nebylo však možné si vždy chvilku pro milované blízké „ukradnout“, protože přede mnou ležela spousta věcí už na dosah a já na ně čekala věčnost…

Ze zamilovaných chvilek se mi svatbou otevřela cesta k věčnému životu s mým milovaným. Užívali jsme si spolu každou chvilku. Celou věčnost jsme ale čekali na naše děti. Když se narodily, začaly se stále více objevovat v mém životě chvilky. Jen chvilku trvalo, než začaly odrůstat a objevovat svět. Celou věčnost ale trvaly chvilky, než se ze svých cest za poznáním vrátily v pořádku domů.

Najednou to byla jen chvilka, kdy se naše děti staly našimi parťáky, přivedly si ty, se kterými chtějí být každou chvilku a přitom věčnost. A počet chvilek narůstá.

Je to jen chvilka, když se narodila naše první vnučka, která najednou už chodí do školy.

Je to malá chvilka, kdy jsme si s manželem zatančili postupně na svatbách našich dětí.

Zdá se mi chvilkou, kdy jsem slavila prvních …sát a kdy jsem si stále častěji začala přát, ať ta věčnost, o níž jsem nepochybovala, zůstane ještě aspoň chvilku.

Věčnost se pomalu, jak přibývají roky, vytrácela a vytrácí. Stále častěji si přeji užít si se svými blízkými každou chvilku. Chtěla bych, abychom každou možnou chvilku byli spolu a vzájemně si předávali ty krásné pocity, kdy věříme, že jsme tu pro sebe na celou věčnost.

Zdroj: redakce – Zdena Mášová (autorské dílo)

Další články z této rubriky

Možná to znáte takygutentor-overlay

Možná to znáte taky

Někdo vás osloví nebo rádoby vtipně okomentuje, co jste právě udělali, takovým způsobem, že vám to není vhod. Co teď?

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*