Meditace, vědomí a kreativita
Proslulý umělec David Keith Lynch (20. 1. 1946 – 16. 1. 2025), americký filmový režisér, producent, scenárista a skladatel, byl obdařen i hudebním a výtvarným nadáním. Obdržel řadu prestižních ocenění, byl nominován na Oskara, jehož obdržel v roce 2019 jako čestné uznání za celoživotní přínos kinematografii. Uděleno mu bylo státní vyznamenání rytíře Řádu čestné legie. Od svých sedmadvaceti let praktikoval transcendentální meditaci, jež příznivě ovlivnila jeho soukromý život i tvorbu, jak se o tom kromě jiného zmiňuje v úvahách knížky Chytání velkých ryb.
David Lynch v úvodu knihy o meditaci, vědomí a kreativitě přirovnává nápady k rybám, jež loví. Ty malé jsou na mělčině, za většími je třeba se ponořit do hlubších vod. „Tam jsou ryby silnější a ryzejší. Jsou obrovské, abstraktní. A taky velmi krásné.“ Aby je chytil, používá jako návnadu touhu, a pak trpělivě čeká na úlovek. Stačí přitáhnout i malou rybku jako motiv či zlomek nápadu, aby se přidaly další, díky nimž se začne rýsovat celek.
Ponory do oceánu myšlenek a nevědomí, v němž chytá velké ryby, rozvádí v osmdesáti pěti krátkých kapitolách, zaměřených na tvorbu, inspiraci, intuici, hudbu, a poznání jednotného pole, čtvrtého rozměru, kam se lze dostat přes transcendentální meditaci. Zmiňuje se zároveň o zkouškách a překážkách, o utrpení, temnotě, drogách, soucitu, o úspěchu i selhání a dalších tématech. Zdůrazňuje nutnost vzdělání, rozvoje vědomí a nalezení míru. Je přesvědčen, že „skutečné štěstí si neseme v sobě“.
Transcendentální meditace, kterou David Lynch praktikoval přes padesát let, mu pomohla projasnit vědomí. Byl vyrovnanější v životě a lépe zachycoval tvůrčí nápady. Založil nadaci David Lynch Foundation, podporující výuku meditace ve školách a pomáhající i znevýhodněným skupinám, stejně jako podnikatelům a široké veřejnosti.
Původně chtěl být malířem, o film se nezajímal. Teprve když namaloval obraz noční zahrady, napadlo jej rozpohybovat ho. Co na filmu miloval? Jeho vlastní jazyk, jímž se dají formulovat velké abstraktní myšlenky. Byl přesvědčen, že umění lze porozumět díky našemu daru intuice, jež umí mnoho věcí odhadnout. Umění na nás působí emocionálně, aniž by bylo třeba je formulovat. Tak lze vnímat i jeho snovou obraznost a osobitý, geniální pohled, jímž obohatil umění a vnímání světa.
Závěrem autor uvádí: „Chci dodat jen tohle: miluji film, miluji hledání nápadů a meditaci. Záleží mi na oživování jednoty, protože podle mě právě to činí náš život lepším. Osvícení možná nenajdeme za nejbližším rohem. Když ale jdete za světlem, věci kolem se s každým krokem stávají jasnějšími. Každý den je lepší než ten předchozí. Věřím, že živoucí jednota přinese pokoj do životů nás všech. A tak říkám: pokoj vám všem!“
Obdivuhodný David Lynch se otevírá v důvěrných vzpomínkách na přelomové situace soukromého i tvůrčího života a na to, co ho fascinuje. Dává nahlédnout do bohatého vnitřního světa i četných ponorů do nekonečného oceánu vědomí. Zaujme příznivce svých filmů i každého zvídavého čtenáře.
Nakladatelství Dybbuk vydává knihu v novém překladu Jany Matějkové, vycházejícího z originálního autorova textu, který v roce 2016 upravil a rozšířil. Obsahuje navíc poprvé zveřejněné rozhovory členů skupiny Beatles Paula McCartneyho a Ringa Starra, s nimiž si autor povídal o transcendentální meditaci a kreativitě u příležitosti benefičního koncertu 4. 4. 2009 v newyorské Radio City Music Hall, uspořádaném pro Lynchovu nadaci pro vzdělávání v oblasti vědomí a světový mír.
Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), dybbuk.cz, luxor.cz, megaknihy.cz, artrevue.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář