Ilan Pappé: Deset mýtů o Izraeli

Ilan Pappé: Deset mýtů o Izraeli
Foto: Freepik

Izraelský historik, politický aktivista a vysokoškolský profesor Ilan Pappé se narodil v Haifě roku 1954 v rodině židovských emigrantů, kteří uprchli z nacistického Německa. Pro svůj kritický postoj vůči Izraeli ohledně izraelsko-palestinského konfliktu je považován za nepřítele státu. Od roku 2008 žije ve Velké Británii, kde působí na univerzitě v Exeteru.

Ilan Pappé: Deset mýtů o Izraeli
Foto: se souhlasem nakladatelství Rybka Publishers

Ilan Pappé, jeden z nejznámějších tzv. nových historiků, se nebojí otevřeně se vyjadřovat o nespravedlnosti a vině židovského státu vůči Palestincům ani o tom, že považuje izraelský režim za apartheidní. Palestinci, jak tvrdí, nemají v dnešní době základní občanská práva. Vychází mimo jiné z dokumentů izraelských archivů, odtajněných v osmdesátých letech, umožňujících poznat dějiny sionismu i vznik státu Izrael pod novým úhlem, jež nutí přehodnotit dosud přijímané názory.

Problém mezi Izraelem a arabským světem má příčiny mnohem hlubší, než je izraelská okupace Západního břehu a Pásma Gazy. Za východisko považuje tento levicově smýšlející, provokativní historik jednostátní demokratické řešení se zajištěním rovných práv, jinak není šance na ukončení vleklého konfliktu. Ve své knize Deset mýtů o Izraeli vyvrací zažitou interpretaci o Státu Izrael, protože „uměle zkonstruované nepravdy o minulosti a současnosti v Izraeli a Palestině nám brání pochopit kořeny celého konfliktu“. Cílem jeho knihy je na základě konfrontace s realitou vyvrátit přijaté mýty a odhalit skutečnou pravdu. Na základě nejnovějších poznatků historického bádání ukazuje v deseti kapitolách neudržitelnost neopodstatněného mínění, jež je v rozporu se skutečností.

Prvním z deseti přijímaných mýtů zabývajících se izraelsko-palestinskou problematikou, jež jsou v knize chronologicky řazené, je myšlenka, že Palestina byla na sklonku 19. století téměř liduprázdnou, zaostalou pouštní krajinou, již zkultivoval teprve příchod prvních sionistů, ačkoliv ji v té době obývalo prosperující společenství. Vyvrací i názory o Palestině jako „zemi bez lidí“, stejně jako ty spojující sionismus s judaismem či popírající souvislost mezi sionismem a kolonialismem. Pátá kapitola, vztahující se k roku 1948, seznamuje s fakty, podpořenými historiografií, vyvracejícími tvrzení o dobrovolném odchodu palestinských uprchlíků. Vznáší také pochybnosti nad tím, že by neměl Izrael v roce 1967 na vybranou a musel vyhlásit válku. Pappé přitom tvrdí, že „skutečným důvodem byla touha dokončit zábor celé Palestiny, což se Izraeli zčásti podařilo už v roce 1948“. V sedmém zamyšlení zpochybňuje svými argumenty, že je Izrael demokracií. Následně hodnotí, zda podepsání mírových dohod v Oslu před téměř čtvrtstoletím bylo dobrým pokusem, či se naopak jednalo o “úspěšný izraelský manévr, jak upevnit a prohloubit okupaci“. Jako další mýtus vidí autor posuzování situace v Pásmu Gazy, obviňující za utrpení jeho obyvatel teroristické hnutí Hamás. K tomu nabízí odlišný výklad dramatických událostí za uplynulých dvacet let. V poslední kapitole se staví proti tomu, že by jedinou cestou ke smíru bylo dvojstátní řešení, jež podrobuje kritice.

Svojí knihou se Ilan Pappé pokouší „kompenzovat dosavadní nevyváženost debaty a připojuje se na stranu kolonizovaných, okupovaných a utiskovaných Palestinců v izraelské a palestinské zemi“. Pojímá ji zároveň i jako skromnou výzvu akademikům, aby znovu navázali vztah se společenstvím, jemuž se profesionálně v badatelském výzkumu někdy poněkud odtažitě věnují. Díky jím předkládaným argumentům ve světle nejnovějších výzkumů se mohou čtenáři lépe orientovat v problematice vztahu Izrael a Palestina, a toto pochopení může příznivě ovlivnit napravení křivd a pomoci budoucímu mírovému uspořádání. Přestože má Pappé kromě mnoha přívrženců a obhájců také své odpůrce, a to i v historické obci, není na škodu seznámit se s jeho názory.

Kniha Z Izrastiny s láskou.

Z Izrastiny s láskou

Kniha reportéra České televize, který se snaží nestranně ukázat situaci mezi Izraelem a Palestinou. Autor…

Součástí knihy je barevná mapová příloha a chronologický přehled událostí, poznámky, rejstřík a výběr knih Ilana Pappého. Doslov k českému vydání pod názvem Ilan Pappé – bořitel mýtů napsal novinář a analytik Břetislav Tureček, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu a specialista na oblast Blízkého východu. 

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková (autorské dílo), rybkapub.cz

Další články z této rubriky

Tak trochu šílení

Tak trochu šílení

Máte chuť na něco tak trochu šíleného? Podle autorova mínění název vystihuje řadu postav knihy.
Činy mrtvých

Činy mrtvých

28. únor 1986 Jednoho chladného zimního večera je v centru Stockholmu zastřelen švédský ministerský předseda Olof Palme.
Nelži mi

Nelži mi

Nemám ráda svět sociálních sítí. Sama jsem zastánkyně jednání z očí do očí. Miluji kafíčka s kamarádkou tisíckrát víc než…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*