Ještě donedávna stačilo pár slov, aby bylo jasno: „Uč se, nebo skončíš s lopatou.“ Dnes už podobné věty působí spíš jako minulost než reálné varování. Svět práce se totiž obrátil. Z profesí, na které se dříve pohlíželo s despektem, se stávají respektovaná a často i výrazně nadprůměrně ohodnocená povolání.
Příkladem je i práce bagristy – obor, kde rozhoduje praxe, cit pro techniku a schopnost nést odpovědnost za každý pohyb stroje.
Zatímco kancelářské pozice se stále více standardizují a tlak na jejich výkon roste, kvalifikovaných řemeslníků naopak dramaticky ubývá. A tak je možné, že si šikovný řemeslník vydělá víc než manažer v korporátu.
Zkušení bagristé jsou v současnosti vysoce váženými profesionály. Jejich práce je naprosto nepostradatelná, fyzicky i mentálně náročná a především, málokdo ji umí dělat skutečně precizně a bezpečně.
Pokud se dnes podíváme na ceníky nezávislých bagristů, kteří pracují takzvaně na sebe s vlastní technikou, obvykle se jejich hodinová sazba pohybuje za hranici jednoho tisíce korun.
A to se bavíme čistě o penězích za samotnou práci stroje a člověka v něm. K této základní částce se navíc naprosto běžně přičítají další položky jako je poplatek za dopravu těžkého bagru na místo stavby, což v závislosti na vzdálenosti a nutnosti použít speciální přepravník dělá další stovky až tisíce korun. Bagristé si rovněž oprávněně účtují peníze za prostoje, pokud například na stavbě čekají na náklaďák, který má odvézt vykopanou zeminu.
Živnostník s vlastní technikou může vydělat v hlavní letní sezóně pěkné peníze. Během teplých měsíců, tedy od začátku května do konce října, má takový bagrista běžně diář naplněný k prasknutí a zakázky musí dokonce odmítat.
Pokud denně stráví v bagru osm hodin a pracuje dvacet pracovních dní v měsíci, může mít 176 000 Kč za jeden měsíc. Za půlroční letní sezónu tak jeho zisk, ze samotného bagrování, bez problémů dosáhne částky přes jeden milion korun. S přehledem strčí do kapsy většinu běžných manažerských platů. A to bagruje jen v létě, v zimě může dělat klidně něco jiného.
Klíčem k takovým vysokým výdělkům je ovšem jedna naprosto zásadní věc, a tou je vlastnictví samotného stroje. Velmi častou volbou je pořízení stroje z druhé ruky. Minibagr se dá v dnešní době pořídit zhruba za 600 000.
Práce bagristy neobnáší jen přesouvání hlíny. Vyžaduje obrovskou prostorovou představivost, plánování a extrémní cit v rukou.
Už dávno neplatí, že práce s bagrem je čistě mužskou prací. Díky kvalitě dnešních moderních strojů může tuto práci vykonávat v podstatě kdokoli, kdo se naučí s bagrem jemně a precizně pracovat. A abychom nemuseli zacházet do abstrakce, krásným příkladem jsou i řádové sestry, které si bagrují základy pro vlastní klášter.
Trh práce dnes ukazuje, že budoucnost a skutečné peníze leží v rukou lidí, kteří se nebojí poctivé fyzické práce, skvěle ovládají složitá řemesla. Nedostatek šikovných řemeslníků se neustále prohlubuje a s ním logicky roste i jejich tržní cena.
Zdroj: Justýna Malásková; SENNETT, Richard. The Craftsman (Řemeslník). New Haven: Yale University Press, 2008. ISBN 978-0-300-12609-7.; STANDING, Guy. Prekariát: Nová nebezpečná třída. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4988-4.; HANUSCH, Marek (ed.). Řemesla a živnosti v České republice. Praha: Hospodářská komora ČR, 2019. ISBN 978-80-87955-04-3.; UHER, Zdeněk Dominik. Milionářem v montérkách: Příběhy řemeslníků, kteří vydělávají víc než manažeři. Praha: vlastní náklad, 2024.
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář