Mistr kontrapunktu Johann Sebastian Bach (31. 3. 1685 – 28. 7. 1750)

Johann Sebastian Bach.
Foto: Wikimedia Commons.

Pedagog, vynikající varhaník, virtuos, improvizátor a geniální skladatel, který ve své tvorbě navazuje na italské mistry, zejména Antonia Vivaldiho. Jeho tvorbou, společně s dílem jeho současníka Georga Friedricha Händela, dochází ke shrnutí a uzavření barokní hudby.

O jeho dětství toho není příliš známo. Narodil se jako nejmladší z osmi dětí do rodiny městského hudebníka v Eisenachu a hudba jej provázela od raných let. Jeho prvním učitelem hudby byl pravděpodobně tatínek, dalším pak jeho starší bratr – varhaník Johann Christoph Bach.

Johann Sebastian Bach miloval varhany, ale hrál i na jiné hudební nástroje. Díky tomu získal své první zaměstnání, stal se houslistou ve výmarské kapele. Ale pak velice rychle přijal nabízené místo varhaníka. Poté působil v několika německých městech, kromě Výmaru například v Arnstadtu, Köthenu nebo v Lipsku. A varhany jej provázely po celý život. Nejen že byl vynikajícím hráčem, ale stal se i odborníkem na konstrukci a stavbu těchto nástrojů.

V roce 1717 navštívil Drážďany, kde se odehrál jeho známý hudební souboj s tehdy uznávaným francouzským varhaníkem Louisem Marchandem, který ihned po vyslechnutí Bachova vystoupení odešel, aniž by hrál. K vítězství došlo tedy bez boje.

Od roku 1723 do konce svého života působil v Lipsku jako hudební pedagog, varhaník, organizátor a skladatel. Zajímavé je, že zde musel vyučovat i latině.

Tento vrcholný mistr kontrapunktu s úžasným harmonickým cítěním byl za svého života poměrně uznávaný. V Berlíně se v roce 1747 setkal s králem Friedrichem II., který byl sám velkým milovníkem hudby a dokázal Bachův talent ocenit.

Ke svého konci života Johann Sebastian Bach oslepl a zemřel na následky neúspěšných operací. Poté upadlo celé jeho dílo v zapomnění. O renesanci jeho tvorby se zasloužil Felix Mendelssohn-Bartholdy – téměř 80 let po Bachově smrti.

Bachova tvorba, kterou pochopitelně skládal na zakázku, podle požadavků svých zaměstnavatelů, sestávala především z děl duchovních. A přestože se část jeho děl ztratila, dochovalo se nám přes 200 kantát, dále skladby pro klávesové nástroje, varhany nebo cembalo, kusy komorní a orchestrální. Mezi nejznámější patří Janovy a Matoušovy pašije, Mše h moll, Vánoční oratorium, Hudební obětina a nejslavnější Toccata a fuga d moll nebo Braniborské koncerty, které si ovšem na své ocenění musely počkat až do doby po 2. světové válce.

Z dvaceti dětí Johanna Sebastiana Bacha čtyři synové pokračovali v odkazu svého otce. Všichni byli hudebními skladateli a nemalou měrou přispěli ke vzniku klasicismu. Wilhelm Friedemann působil jako varhaník v Drážďanech a Halle. Carl Philipp Emanuel se stal dvorním cembalistou Friedricha II. v Berlíně a ředitelem kůru v Hamburku. Johann Christoph Friedrich, ačkoliv vystudoval práva, byl zaměstnán jako hraběcí kapelník v Bückenburgu. A Johann Christian nejdříve zastával místo varhaníka v Miláně, později působil v Londýně, kde se zasloužil o vznik koncertní instituce.

Další články z této rubriky

Vyprávění z vinylového věku

Vyprávění z vinylového věku

Rozevřít papírový obal, přičichnout k desce, opatrně ji položit na talíř, zapnout otáčení… Vinyl je vstupenkou do jiného světa.
Hudbu vidím barevně

Hudbu vidím barevně

Nechte se vtáhnout do světa dvou výjimečných mužů, kde je někdy těžké najít vhodné místo – jak pro harmoniku ve…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*