Těžko říci, jestli má na chudší přísun maďarské kinematografie vliv poněkud svérázný a hodně obtížný jazyk. Je sice pravda, že v určitých částech Slovenska byl takřka jediným dorozumívacím prostředkem (což jsem poznal během základní vojenské služby, kde si vojáci slovenské národnosti kolikrát neuměli poradit s tím nejzákladnějším výrazivem), ale v Čechách toto neplatilo a dost možná i to byl důvod, proč oněch filmů bylo prezentováno pomálu.
Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy (1970)
„S dobrou náladou a s trochou smůly v patách čtyři klauni jdou, kam kdo ví kam…“ Tak začíná každá epizoda jednoho z nejúspěšnějších animovaných seriálů o rodičích Pepovi, Gábi a dítkách Týně a Ládínkovi (pro zajímavost, slova napsala Růžena Sypěnová, známá autorka textů k mnoha písním). Do výčtu ještě musíme začlenit psa Zorra a kočku Žofii, a především potomka z 33. století zvaného Smolík lomeno osmý to celé nadruhou – zkráceněě SM Lomoz či Nuni.
Ve třinácti dílech se právě Nuni postará o to, aby rodina ve snaze si ulehčit život vše řádně zkomplikovala. Nejenom přístrojem na ovlivnění počasí nebo unikátním robotem do domácnosti. Patálie jsou i se strojem času, pilulkami nahrazujícími jídlo nebo substancí posilující inteligenci. Věc také občas zkomplikuje fakt, že Nuni mluví novočeštinou, kterou ovládá pouze Ládinek.
Pochopitelně tu byly zásadní rozdíly, a nejen mezi českou a maďarskou stranou. Dabing pro ČT proběhl v Brně, Slováci si udělali svůj vlastní, dokonce i změnili jména – Pepa byl Gejza, Gábi Paula, nejblíž byla Kristína (Týna) a Ládínek se jmenoval Aladár. Pozměněná jména měli i ostatní (Halíř – Záviš, Nuni – MZPRX). Koho zajímá maďarské jméno rodiny, pak jsou Mázgovi: jednoduchým pohledem do slovníku zjistíme, že toto slovo odpovídá výrazu „guma“, ale také pryskyřice, jíž se lidově říká smůla. Odtud byl tedy vybrán český ekvivalent – jak už bylo uvedeno, Slovensko s poměrně silnou znalostí maďarštiny nic upravovat nemuselo.
Česká televize odvysílala však pouze 11 epizod, protože dvě nebyly odpovědným pracovníkům televize „po chuti“. Významné postavení měl šestý díl Létající talíř, protože byl základem samostatné série, jak se dnes hezky česky říká spin-off. Seriál byl vytvořen v letech 1968-1969, maďarská televize je odvysílala v roce 1970 a na naše obrazovky se dostal o pět let později. K vidění je stále, protože v roce 2010 byl už technicky nevyhovující materiál digitálně remasterován.
Zapomenout nesmíme na poněkud cynického, závistivého a negativistického doktora Halíře, jenž se ale nutně v každém díle nevyskytuje. Zato s pravidelným zoufalstvím se vždy dočkáme závěrečné repliky z úst Gábi Smolíkové: „Že jsem si já nešťastná nevzala Pištu Hufnágla!“
Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka (1973)
Především ohlas epizody Létající talíř vedl tvůrce ke zpracování dalších třinácti dílů, v nichž se členové rodiny opravdu jen mihnou, hlavní roli tu hraje bývalý Ládínek, dnes už Vladimír, zdatný to teenager, jenž si vytvořil vlastní gumovou raketu Guliver a s ní objevuje vesmír, tedy především velmi zvláštní planety. Takže třeba objeví takovou, kde se jenom zpívá, na další nalezne jen samé stroje, případně všechno z čokoládových výrobků. Ale také přistane na planetě splněných přání Luxulii, kde musí velmi opatrně vyslovovat, co by chtěl – splní se opravdu vše, bez ohledu na dopad.
Věrným průvodcem Vladimíra je pes Zorro a signifikantní je houslové pouzdro, v němž mladý Smolík svou raketu přenáší. Pro českého diváka je bezesporu zajímavé, že seriál nejdřív dostal slovenský dabing a úvod měl opět vlastní písničku. Česká verze byla připravena později a v úvodu měla jen hudební motiv připomínající předchozí seriálovou řadu.
Podivuhodné prázdniny rodiny Smolíkovy (1980)
Obloukem se vracíme k nenaplněné lásce Gábi Smolíkové, tajemnému Pištovi Hufnáglovi. Po letech se najednou ozve a požádá paní Smolíkovou, aby za ním přijela. Svou prosbu podpoří pěti letenkami, takže se přidává i z blíže neurčených důvodů – doktor Halíř. Jakmile však dorazí Smolíkovi na místo, zjistí, že Hufnágl je neznámo kde a oni se musí harcovat do další lokality. Dostávají se tak do poměrně složitých situací a díky kočce, slyšící na jméno Mafie i mají co do činění s organizovaným zločinem.
Opět je použit stejný hudební motiv, ovšem zachycující jednotlivé pasáže strastiplné cesty – a novum představuje fakt, že třináctidílný seriál je kontinuální, nikoli složený z epizod na sebe vzájemně nenavazujících. Proto je na začátku každého dílu uvedeno krátké shrnutí předchozího děje.
Smolíkovci představovali určitě velký úspěch a na něj se pokusili navázat tvůrci v roce 2005, ale vše skončilo jedním zhruba dvacetiminutovým dílem (rozděleným na dvě části), a poté vše skončilo: důvody byly nejasné – mluvilo se o příliš nákladné výrobě, ale také o nezájmu nové generace, která původní humor Smolíkovců nechápala. Existuje svědectví, že se na youtube.com objevil v roce 2017 zmíněný „pilotní“ příběh 4. řady. Všechny tři řady tohoto seriálu byly vydány na DVD.
Viktor a Horác (Večerníček)
Dvojice přemoudřelého, všeznalého a komandujícího Viktora a jeho pomocníka Horáce, jenž poplete vše, co může, ale ve finále nakonec leccos musí zachraňovat. Jde opravdu o velmi mlhavou vzpomínku – bylo zřejmé, že seriál byl kombinací loutkové a animované tvorby a jednotlivé epizody, ve kterých ti dva vytvářeli neuvěřitelné kombinace (fingovaný let na Mars, lov velryby či patálie s neviditelnou zdí) odpovídaly rozsahu tehdejšího Večerníčku, kam byl seriál zařazen. Pokud o něm někdo ví něco víc, rádi o konkrétní informace naši vzpomínku doplníme.
Vivat Beňovský (1975)
O šlechtici, jehož plné jméno znělo Matúš Móric Michal František Serafín August Beňovský jsme už informovali ve vzpomínkách na seriály slovenské. Protože se však jednalo o seriál koprodukční, na němž se podílel téměř celý socialistický blok, bylo by určitě spravedlivé zmínit významnou maďarskou stopu. Licoměrného Tomáše Omachela, jenž je s hlavním hrdinou v mnoha sporech, si zahrál Juhász Jácint. Jak uvedl v telefonním rozhovoru Setkání s hvězdami v časopisu Pionýrská stezka Jozef Adamovič, domlouvali se ti dva na place rusky. Jácintovu stopu najdeme i v dalším seriálu Slavné útěky, ale o něm si blíže popovídáme až při návštěvě Francie.
Nejde samozřejmě o vyčerpávající přehled, proto budeme rádi, když si v příspěvcích zkusíte zavzpomínat, jaký seriál se v paměti nejvíc uchoval Vám. Příště nás bude čekat exkurze do dnes již neexistujícího NDR.
Zdroj: redakce – RoBertino (autorské dílo), csfd.cz, serialzone.cz, wikipedia.org, FDb.cz
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář