Pomocníci k nezaplacení

Pomocníci k nezaplacení
Foto: Olga Skálová

„A až se budeme z toho zájezdu vracet, uvařte něco dobrého, bůhví, jaká tam bude strava,“ dával táta babi a mámě instrukce, když se s ní loučil. Odjížděl tehdy s oběma mými bratry na čtyři dny na nějakou sportovní akci, pořádanou místním Sokolem.

„A co by to mělo být?“ zeptala se babička. A to neměla dělat.

Než máma stihla spiklenecky na babičku zamrkat, už mohla jen zvrátit oči. Odpověď znala máma předem – stejně dobře jako svého muže a úskalí této otázky.

„No něco, co máme rádi všichni. Třeba ty tvoje bramboráčky s uzeným masem a fazolkovým salátem.“ A utřel si slinu, která mu málem skončila na patě. Rozloučili se, protože venku už troubil autobus, a byli v prachu.

Kufr a pas.

(Ne)Povedená emigrace

Kromě koček, psů, králíků a jednu dobu i holuba byly součástí našeho zvěřince pochopitelně i…

„Co tě to prosím tě napadlo?“ otázala se máma babičky.

„To jsem si všimla, že při odpovědi je ti nějak mdlo. Ale co, teď máme tři dny klid, můžeme si vařit, co chceme my, takže si odpočineme a v neděli se na to vrhneme spolu,“ uklidňovala ji babi. Nicméně máma prskala jen si vzpomněla na objednávku obědu pro den příjezdu.

Do přípravy salátu a bramboráků pro početnou rodinu se pustila hned ráno. Naši sportovci se měli vrátit tak akorát kolem poledne. Ze zájezdu ještě táta den předem volal, aby mámu zapřísáhl, že uvaří slíbené, protože už se na domácí stravu všichni těší.

Když před naším domem zastavil autobus, objevil se chumel lidí a něco nebo někoho nesli. Babi, která to sledovala z okna, okamžitě začala vyšilovat: „Ježíšmarjá, někomu se něco stalo!“ a hned nabádala mámu, aby zavolala doktora, odvolala psa ze zahrádky před domem, mně, abych odklidila kočky z bytu… – velela, jako kdyby pod sebou měla mužstvo a organizovala obranu.

„Ale počkej, vždyť všechny naše chlapy vidím, určitě se nic nestalo,“ uklidňovala ji máma, která už na její panikaření byla zvyklá, zatímco já jsem už držela jednu ulovenou kočku v náručí a zastavila jsem se, jdouc kolem okna.

„Že by to byla nějaká cena, kterou ve fotbale vyhráli?“ ohodnotila jsem situaci, když jsem spatřila velikou bednu, kterou transportovalo několik sportovců.

„Houby cena!“ zubil se táta, když dopravili obrovskou krabici doprostřed kuchyně. „To budete holky koukat!“ A hned se rozhlédl. „No neříkal jsem to! Přesně do toho rohu, jako dělaný na objednávku.“

A z veliké krabice vybalil robot – ve vlastní skříňce, jako samostatný kus nábytku. Obsahoval šlehač, mixer, hnětač, krouhač, mlýnek na maso, mlýnek na kávu, mechanické struhadlo na zeleninu, dokonce i zařízení na škrábání brambor.

„To je, co? Měl jsem to tam zamluvené.“

„No super,“ pronesla babi ironicky, „a to tě nenapadlo, že dnes jsme musely všechno loupat a strouhat ručně?“

„No vidíš, to mi nedošlo! Budiž vám útěchou, že jste to takhle dělaly naposled, protože teď jsem vám pořídil pomocníka!“ děl táta radostně.

Zdroj: redakce – Olga Skálová (autorské dílo)

Bramboráky, fazolový salát a uzené maso.

Fazolový salát k bramborákům a uzenému masu

Porcí 6 porcí
Vytisknout

Suroviny
  

  • 2 plechovky sterilovaných červených fazolí ve sladkokyselém nálevu
  • 1 žlutá kapie
  • 1 zelená kapie
  • 250 g tvrdého sýru (eidam, gouda…)
  • 250 g pasaty
  • 1 lžička koření tzatziki

Postup
 

  • Do mísy nahrubo nastrouháme sýr, obě kapie pokrájíme na kostky a přidáme k sýru, vsypeme okapané červené fazole, přidáme pasatu a koření tzatziki a všechno dobře promícháme.
  • Servírujeme k malým bramboráčkům a uzenému masu.

Poznámky

Tip redakce:

  • Do tohoto salátu je možno pro změnu přidat i čerstvou salátovou okurku nakrájenou nadrobno.

Foto: Olga Skálová

Další články z této rubriky

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*