Den navíc

Ciferník se zvěrokruhem.
Foto: Pixabay.

Jestli jste si dosud mysleli, že rok má 365 dní a to je celé, tak jste se mýlili. Každý rok má navíc 5 hodin, 48 minut a 45 sekund. Když si těch pár hodin ročně uložíme na vkladní knížku, za čtyři roky máme z úspor jeden celý den. Den navíc. V angličtině je to leap day. Den, kdy se máme líp. 

Blbé je, že si ho nemůžeme spořit věčně, ale vklad je termínovaný. Musíme ho vybrat a nelze ho převádět. Přitom by bylo skvělé mít kromě penzijního připojištění ještě nějakou zálohu v podobě neodžitých dní, které by si člověk mohl vybírat, když je potřebuje. Protože co s dneškem? Kdyby byl aspoň krásný letní den, ale on je deštivý a větrný.

Nothing Found

Jak s tím bonusovým dnem jen naložit, aby měl smysl? Můžeme naložit sebe, do horké vany nebo studeného alkoholu. Pokud to nebude dohromady, tedy dvojitá nakládačka, mělo by to být v cajku. Můžeme si naložit v posilovně extra dávku cvičení. Naložit maso do ledničky nebo okurky do láku. Naložit všechny krámy a zbytečné věci a vyložit je ve sběrném dvoře. Hlavní je být sám po celý den dobře naložený. To především.

Už hrozně dlouho toužím jeden den nedělat nic. Jako vůbec nic.

Ale mně to nejde ani za nic.

Třeba teď píšu blog. Už jsem po snídani a pravidelném setkání s maminkou. Pak budu vařit, protože když mi přijelo dítko velikosti XS, tak mi to nedá. Operu prádlo přetékající z koše a pustím si operu. Něco optimistického, lehkého. Mozarta. Najednou bude odpoledne, čas na kávu a čtení novin, které do zítřka zestárnou. Možná na chvilku usnu a bude se mi zdát o volném dni. Když se vzbudím, zjistím, že ještě neskončil. Že mám pořád pár hodin k dobru. No dobrá. Láska za časů cholery čeká na přečtení i v čase koronaviru. Hlavně nesledovat zprávy.

Nothing Found

Večer si dám trochu domácího kysaného zelí a štamprli slivovice, abych povzbudila svůj imunitní systém. Rozhodně se nechystám nikam ven. Budu se houpat ve svém starém křesle a snít si svůj sen o ideálním dni. Asi nebude o nicnedělání, ale o dělání toho, co mě baví a těší s těmi, které miluju. Budu mít na to celou neděličku. Nebude bonusová, ale březnová.

Vaše Bára (www.uzasnabara.cz)

Další články z této rubriky

Expedice CHIMÉRA XVII.

Expedice CHIMÉRA XVII.

Vlaky jsou, v porovnání s cenami jídla v restauraci nebo jednoho piva, levné, zpáteční lístek stojí 12 dolarů.
Expedice CHIMÉRA XVI.

Expedice CHIMÉRA XVI.

Večerní procházka rozsvíceným městem a pohled na panorama Chicaga přes Michiganské jezero, to byla pro mě naprostá pecka.
Expedice CHIMÉRA XV.

Expedice CHIMÉRA XV.

Celý den jsme věnovali autoturistice. Byl to asi jediný způsob, jak přežít pokles venkovní teploty o dvacet a více stupňů.
Expedice Chiméra XIV.

Expedice Chiméra XIV.

Nastal kolotoč vyplňování formulářů a Jardova odbíhání do směnárny, protože se muselo platiti cash a my jsme neměli už žádné…
Expedice CHIMÉRA XIII.

Expedice CHIMÉRA XIII.

Na začátku pobytu jsme měli pocit, že doprava tady je prostě jeden velký chaos, do kterého nemáme šanci proniknout.
Expedice CHIMÉRA XII.

Expedice CHIMÉRA XII.

Pan Emil nás vyváží na typický mexický brunch. Restaurace je něco mezi cikánským ležením a českou hospodskou zahrádkou.
Expedice CHIMÉ

Expedice CHIMÉRA XI.

Ta země mi bude hrozně chybět. Je obrovská, divná, překvapivá, vlídná i nevkusná, ale nějak jsem si to tady prostě…
Expedice CHIMÉRA X.

Expedice CHIMÉRA X.

Je tu plno dosud nerozluštěných záhad, a i sami Aztékové, kteří později toto opuštěné místo objevili a osídlili, ho považovali…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*