Agatha Christie: Letní záhady

Agatha Christie: Letní záhady
Foto: Pixabay

Fenomenální Agatha Christie (1890-1976) napsala obdivuhodných tři sta děl včetně proslulých, sofistikovaných detektivních příběhů s nádechem časů staré dobré Anglie.

Především detektivní žánr spisovatelku proslavil natolik, že po Bibli a Shakespearovi patří k nejvydávanějším autorům s ohromujícím počtem dvou miliard prodaných výtisků. V roce 1971 jí byl královnou Alžbětou II. udělen titul „dáma britského impéria“. Čtenáři ji však milují a oceňují jako nepřekonatelnou královnu detektivek.

Agatha Christie: Letní záhady
Foto: se souhlasem nakladatelství Euromedia

Do Letních záhad je vybráno dvanáct kratších napínavých příběhů, poprvé vydaných vesměs ve dvacátých letech 20. století. Patří k nim i legendární a zfilmovaná Smrt na Nilu, Rádžův smaragd, Chrámek bohyně Astarté a další příběhy, z nichž běhá mráz po těle a spolehlivě zchladí v tropických letních dnech. Případů se střídavě úspěšně ujímá usedle působící, ale velice bystrá slečna Jane Marplová a pedantický, vždy perfektně oblečený a trochu samolibý detektiv Hercule Poirot s věrným přítelem a pomocníkem, kapitánem Arthurem Hastingsem.

Autorka vnímavě vykresluje psychologii povah všech osob, jejich vzájemnou provázanost i podporu, která se nezastaví ani před krvavým zločinem. Rafinované zápletky gradují do nečekaných vyústění. Chvíle napětí střídá úleva při rozuzlení, aby se čtenář s chutí pustil do dalšího tajemného příběhu… Jejich představitelé patří často ke společenské smetánce, mezi slavné, bohaté lidi či dokonce potomky slavných knížecích rodů. Stejně důležitou roli v příbězích hrají i prostí lidé, například sympatická, nebojácná Jane Clevelandová, která je bez peněz a urychleně musí najít práci. Když se jí podaří získat sice poněkud zvláštní, ale dobře placené zaměstnání, vše se zvrtne úplně jinak, než čekala. V příběhu nazvaném Harlekýnská ulička se setkáme s podivným panem Harley Quinem a odhalí se nám střežená tajemství několika protagonistů i samotného, na první pohled nenápadného, obyčejného průchodu.

S obdivem sledujeme Poirotův systematický a důvtipný postup při pátrání po zmizelém panu Davenheimovi. „Je pravda, že k podobným případům přistupuji vědecky a s matematickou přesností, které jsou u nové generace detektivů bohužel až příliš vzácné! Smysly klamou. Člověk musí hledat pravdu zevnitř – nikoli zvenku.“ Jako vždy vedou zaktivované šedé buňky a postřeh k detailům Poirota neomylně k cíli.

V knize, která potěší všechny milovníky napětí, je úvodem otištěna dávná vzpomínka Agathy Christie na romantickou, avšak traumatizující příhodu z dětství, jež byla převzata z jejího životopisu.

Zdroj: redakce – Dana Vondrášková, euromedia.cz

Další články z této rubriky

Dotknout se štěstí

Dotknout se štěstí

Existuje štěstí? Dá se ho dotknout? Nebo je to jen iluze a jde o něco úplně jiného? Jaké to je,…
Žít dlouhý život – ale jak?

Žít dlouhý život – ale jak?

Zajímavá otázka, kterou se zabývají čtyři odborníci z různých oborů v knize (zatím v německém jazyce) Das lange Leben leben…
Tak trochu šílení

Tak trochu šílení

Máte chuť na něco tak trochu šíleného? Podle autorova mínění název vystihuje řadu postav knihy.
Víc než jen asijská kuchařka

Víc než jen asijská kuchařka

Chcete se dozvědět něco o zvycích, zajímavostech a gastronomii některých východních států? A hodily by se vám i recepty na…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*