Další z autorových „literárně-etnograficko-politologických cestopisů“ o současném reálném Rusku. Uvedený svazek, představující druhý díl nové osmidílné série, je věnován autorovým cestám po regionu ruského Dálného severu, Chanty-mansijského autonomního okruhu (Jugry) a západní Arktidy a představuje de facto jedinou publikaci pojednávající komplexně o tomto teritoriu, obývaném ugrofinskými a samojedskými národy (Chanty, Mansijci, Něnci, Selkupy a Zyrjany/Komijci), jejichž kultura je u nás obecně prakticky neznámá.
Plnobarevná ilustrovaná kniha kromě zhruba 1000 ilustrací (jedinečných fotografií, infografik a map) obsahuje jak reálie, fakta o místních pamětihodnostech, etnografii, mytologii, duchovních a kulturních tradicích a každodenním životě zdejších národů, tak autorovy osobní zážitky a dojmy, ale i zasvěcené komentáře a odkazy na historické, kulturní a politické souvislosti, včetně pojednání o zdejších dopadech stalinském teroru, masových deportacích a táborech GULAGu, o historii kolonizace a lodní dopravy na Sibiři i o boji zdejších domorodých národů za svobodu.
Krondakovy cestopisy jsou svým způsobem antropologickými sondami. Autor se tak řadí po bok Jana Eskymo Welzla či Mnislava Zeleného-Atapany.
prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.
Hrabal-Krondak nepochybně momentálně patří k největším znalcům dnešního Ruska u nás; neznám nikoho, kdo by tuto zemi poznal na vlastní kůži tak jako on. Jeho popis Ruska, to není nějaká primitivní antiruská agitka, ideologicky či nacionálně motivovaný žlučovitý projev rusofobie, je to prostě jen syrový popis surové ruské reality vnímané pohledem bezprostředního pozorovatele, s při-hlédnutím k historickým souvislostem a nejrůznějším konotacím.
Jaromír Štětina, bývalý válečný reportér z postsovětského teritoria a spoluzakladatel společnosti Člověk v tísni
Tato kniha představuje mimořádný příspěvek k poznání současného Ruska. Autor o něm píše bez iluzí, přesto s jistým pochopením pro lidskou dimenzi ruské reality. Z hlediska žurnalistiky, literatury faktu i společenských věd jde o jedinečné dílo. Jedním z klíčových přínosů knihy je hluboká reflexe mentality postsovětské společnosti, která se projevuje v několika rovinách. Pro českého čtenáře je důležitá zejména schopnost autora propojit historické procesy se současností a upozornění na paralely a hrozby, které se netýkají jen Ruska, ale i Evropy obecně. Není to suchá analýza akademika, ale živá mozaika faktů, osobních pozorování a glos. Umožňuje pochopit realitu, která je pro českého čtenáře bez znalosti ruského jazyka a kontextu často nepřístupná.
Alexej Nikolajevič Kelin, ataman Vševelikého donského kozáckého vojska v zahraničí
Druhý díl Krondakova cestopisu umožňuje čtenáři poznat západní Sibiř a severní Ural. Je to úchvatný a velmi poučný průvodce po té části Ruska kam se běžný Evropan už, po únoru 2022, nedostal a hned tak nedostane. Autorovi jsem vděčný za poučné čtení, které mi pomohlo lépe pochopit skutečnost, že západní Sibiř a severní Ural představují politicko-geografický klíč k pochopení ruského státu jako takového, jeho minulosti i současnosti.
prof. PhDr. Alexander Duleba, CSc., analytik Institutu politologie Prešovské univerzity a ředitel Výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku
Právě v této době je Krondakovo osobní svědectví, podávané se suchou přesvědčivostí, o to cennější.“
prof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D., politolog a historik, předseda České politologické společnosti
Krondakovy knihy nepředstavují jenom pouhý další cestopis o Rusku. Jde o cestopisy “literárně-sociologicko-politologické“, resp. plasticky podaný reálný obraz dnešního Ruska z pera renomovaného českého cestovatele, jenž zná Rusko zřejmě lépe, než 90% Rusů, jelikož ho v letech 2011-2019 projel doslova křížem krážem, absolvujíc desetitisíce kilometrů – od Petrohradu po Vladivostok, od Murmansku po Magadan, od Čečenska po Čukotku a od Altaje po Jamal, Tajmyr a Jakutsko – a navštívil tak de facto všechny oblasti a republiky Ruské federace, vyhýbajíc se vesměs turistickým destinacím.
Jednoduše a krátce, z jeho vyprávění úplně čiší, že zná Rusko zevnitř, že ho má doslova bytostně prožité. Navíc, své osobní zážitky a prožitky zároveň dokáže projikovat do širšího kontextu kulturních, historických a politických souvislostí, čímž vzniká plastický obraz, který dokáže oslovit i čtenáře, obeznámené dosud – byť i dokonale – pouze s jeho jednotlivými aspekty. Každopádně Hrabal-Krondak momentálně nepochybně patří k největším znalcům dnešního Ruska; neznám nikoho, kdo by tuto zemi poznal na vlastní kůži tak jako on, kdo by ji dokázal tak věrohodně popsat.
Během svého zhruba tříletého putování napříč Ruskem navštívil nejen četná muzea, archivy a chrámy, ale též mnohé školy a výzkumné ústavy i řadu těžko dostupných míst – starověká posvátná místa, opuštěné vojenské základny, archeologická naleziště, zlaté doly i polární stanice, megalitické svatyně, továrny i „mrtvá města“, hroby čs. legionářů i pozůstatky stalinských lágrů, redakce médií a ateliéry umělců, ale i pozoruhodné přírodní scenérie, zahraničním turistům nedostupné.
Jaromír Štětina
František Richard Hrabal se narodil v r. 1952 v Plzni, postupně žil v Blatné, Strakonicích, Pelhřimově, Rumburku a Praze, odkud se přestěhoval v r. 1981 do Bratislavy, kde žije dodnes.
Na prahu důchodového věku, ve svých 58 letech se vydal na cestovatelskou dráhu, tj. potulky světem na vlastní pěst, nikoliv za asistence cestovních kanceláří.
Jeho první samostatná cesta vedla v r. 2010 do Singapuru a Číny, následně se již stalo hlavní jeho destinací teritorium bývalého Sovětského svazu, i když občas „zabloudil“ třeba i do oblasti jižního Pacifiku nebo Jihovýchodní Asie.
Po několika letech tohoto cestování jej přátelé, fascinovaní jeho vyprávěním a fotografiemi z cest, přesvědčili, aby své zážitky zpracoval v knižní podobě, což původně neměl aniv úmyslu. Od roku 2014 si tak začal pořizovat podrobnější cestovní zápisky, které by mohly posloužit jako kostra budoucího cestopisu. Tyto zápisky pak začal po návratu z poslední cesty postupně zpracovávat v naději, že aspoň část z jeho cest se podaří zdokumentovat v knižní podobě. Pokud by snad jeho cestovní deníky měly vyjít tiskem všechny, vydaly by na několik desítek standardních knih, nemluvě o desetitisících dokumentárních fotografií v jeho archivu.
Kromě vlastní edice cestopisů je i autorem obsáhlé odborné monografie Lexikon náboženských hnutí a sekt, kterou vydal v r. 1998.
Zdroj: F. R. Hrabal-Krondak, (autorské dílo), Jaromír Štětina
Další články z této rubriky
Buďte první kdo přidá komentář