Peter Wohlleben: Přírodě na stopě

Peter Wohlleben: Přírodě na stopě
Foto: Pixabay

Peter Wohlleben (nar. 1964) vystudoval lesní inženýrství v německém Rottenburgu a znalosti prohloubil praxí úředníka lesní správy, lesníka a ekologa. Je známým autorem populárních knih o přírodě, životu a řeči stromů nebo zvířat, z nichž se staly bestsellery.

Peter Wohlleben: Přírodě na stopě
Foto: se souhlasem nakladatelství Kazda

Oceňovaný lesník, milovník a znalec přírody Peter Wohlleben se v této knize věnuje ověřeným, i když ne vždy zcela známým poznatkům, jak chápat význam signálů, jež nám příroda vysílá, a využívat jich nejen na zahradě.

„Nejdůležitějším důvodem pro napsání této knihy bylo to, že jsem si chtěl užívat zahrádky a odpočinout si v ní. Je to krásný pocit, když vědomě prožíváte něco, co jste předtím vůbec nevnímali, a je velmi vzrušující dokázat předvídat změny počasí či proměny v říši zvířat a rostlin ještě předtím, než k nim dojde!“

Ve spojitosti s předpovědí počasí patří náš první pohled obloze. V knize se jednoduchou, zajímavou formou dozvíme o funkci atmosféry, vzniku mraků různých tvarů, jež se tvoří za určitých klimatických podmínek a svým způsobem prozrazují budoucí počasí. Mnohé napoví proudění větru. Západní vítr zpravidla věští déšť, jižní oteplení, východní jasno a severní ochlazení či bouřky. Jako první na změnu počasí upozorňují kondenzační čáry od letadel, naznačující postup vlhkého vzduchu v oblasti nízkého tlaku. Znamená to, že se obloha brzy zatáhne. Naopak rosa při ranním poklesu teploty znamená vyhlídku na pěkné počasí. Jaké bude, dávají najevo i rostliny a chování živočichů. O nich autor uvádí i překvapivá fakta, jako v případě rorýse obecného, který „dokáže bez přestávky létat i po několik měsíců a za letu dokonce i spí, ačkoli vždy jen na pár vteřin.“ Věděli jste třeba, že mšice jsou schopné přežít teploty nižší než -20 °C, jak se proti mrazům chrání včely a proč začínají vylétávat až při teplotách nad 12 °C? Ta mimochodem vyhovuje také kobylkám a cvrčkům k jejich koncertování.

Peter Wohlleben připomíná často skutečnosti, které si běžně ani neuvědomujeme. Například, že rostliny působí jako deštníky, jež část srážek zadržují a v případě malé spršky zůstane větší díl vláhy jen na povrchu listů, aniž by se dostala na zem. Teprve vydatný déšť dopřeje závlahu i půdě.

V kapitole o Slunci, Měsíci a hvězdách se mimo jiné dozvíme, že hvězdy, jichž můžeme na nočním nebi spatřit pouhým okem až tři tisíce, se vyskytují v červené, modré, žluté i bílé barvě, podle své povrchové teploty. Na rozdíl od stálého světla planet lze pozorovat jejich blikání. Zaujmou informace o fázích Měsíce, ovlivňujících život na Zemi včetně našeho. Autor se věnuje projevům přírody v ročních obdobích, a to i v souvislosti s klimatickými změnami. Víte, jak vlastně vznikl pojem „babího léta“? Když se letní čas chýlí ke konci, soukají tisíce mladých pavouků dlouhá vlákna, s nimiž jsou větrem unášeni dál. Jejich stříbrné nitky připomínají šedé vlasy, po nichž je nazván čas končícího léta a nastávajícího podzimu.

Zahrádkářům přinesou užitek rady, jak rozpoznat půdu, čím ji zúrodnit a zabránit její erozi. Samostatné kapitoly se zaměřují na domácí květenu a důsledky výskytu cizích invazivních rostlin. Invaze se týká i ne vždy vítaných živočichů, mezi nimi např. zavlečených tesaříků či slunéčka východního. Těm, kteří nenosí hodinky, přijde vhod určování času podle ptačího zpěvu a květů rostlin. V tématu věnovaném opuštěným zvířatům, jež někdy majitelé zahrad objeví na svém pozemku, autor radí, kdy je vhodná pomoc a kdy naopak unáhlenou snahou můžeme mláďatům fatálně uškodit. Pro savce platí pravidlo nesahat na zvíře a nechat ho na místě, neboť jeho matka je obvykle nablízku. Pomoci je třeba, pokud je mládě vyhublé a matka se ani po několika hodinách neobjeví. Může to být i proto, že je churavé a brzy uhyne.

Peter Wohlleben poutavě vypráví o zákonitostech přírody, jíž rozumí jako odborník s mnohaletými zkušenostmi i jako její respektující a vnímavý ochránce. Díky němu můžeme přírodu poznávat pozorněji a s větším respektem. Za celoživotní práci byl roku 2019 oceněn udělením Bavorské státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. Založil úspěšnou Wohllebens Waldakademii, která veřejnosti představuje lesní ekosystém, pomáhá obhospodařovat pozemky, zodpovídá dotazy a zároveň umožňuje se jen pobavit na akci či školení.

Zdroj: Dana Vondrášková, kazda.cz

Další články z této rubriky

Lenka Špaček: Zdravě jístgutentor-overlay

Lenka Špaček: Zdravě jíst

Jíst zdravě a ještě si pochutnat? Oblíbená blogerka Lenka Špaček vás o tom snadno přesvědčí ve své kuchařce Zdravě jíst,…
Celeste Ng: Ohníčky všude kolemgutentor-overlay

Celeste Ng: Ohníčky všude kolem

Oceňovaná spisovatelka Celeste Ng (nar. 1980), jejíž rodiče se do USA přistěhovali z Hongkongu, patří k nejúspěšnějším americkým autorům. Proslavila…
gutentor-overlay

Chris Greenhalgh: Miloval jsem Ingrid Bergmanovou

Slavná švédsko-americká herečka Ingrid Bergmanová (1915-1982) se seznámila v Paříži ve čtyřicátých letech s neméně známým válečným fotografem Robertem Capou…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*