Proti srsti

Proti srsti
Foto: Pixabay

Nemám ráda laskavý humor. Takovou tu „člověčinu“. Hlazení po srsti s blazeovaným úsměvem a vědomím, že dělám správnou věc. Mně úplně stačí, když je někdo přirozeně laskavý a vůbec se nemusí snažit o nic jiného. Laskavost a humor dohromady je nekonečná nuda.

Občas je třeba klidnou a lehce zahnívající hladinu rozčísnout. Bez milosti a slitování, pěkně proti srsti. 

Musíte to umět ustát, ať už jste zdrojem nebo příjemcem té rány. Humor, zvláště černý, je jakýmsi ventilem. Spolu s nemilosrdnými slovy vypouštíme i všechny negativní emoce, kterých se někde uvnitř bojíme a za které se stydíme. Přetavena do vtipu ztrácí ta situace nad námi moc. Někdy je toho moc, přes čáru. Lidé bez humoru se cítí být ohroženi. Proto se společnost usilovně snaží nám vštěpovat, kde jsou hranice. Co je morálka. Co je vhodné a co urážlivé. Snaží se nám ventilky zacpat naučenými vzorci chování.

Žena za volantem.

Kondiční jízda

Dnes vykrádám sama sebe, ale osvěžit čas od času některý ze starších příspěvků Zoufalce jistě není na škodu.…

Korektnost se stala novou modlou. Je jistě úžasné, že se snažíme vymanit ze starého světa, kde vládli a dosud popravdě stále vládnou muži. Já jsem určitě pro rovnoprávnost a inkluzi v jazyce i chování na veřejnosti. Ale musíme to myslet vážně, nejen na oko. Přemýšlejme o tom, jak mluvíme, jak se chováme a jestli se to někoho nedotýká nebo někoho soustavně nepřehlížíme. Hledejme nová slova pro nové lidi a nové situace. Buďme korektní a laskaví a ohleduplní a taktní. Čím méně násilí slovního i fyzického, tím lépe nejen pro oběti, ale pro nás všechny.

Humor by však měl být z této všeobecné hyperkorektnosti oficiálně vyjmut.

Ponechejte nám aspoň místa, kde se můžeme shromažďovat a foukat si kouř do očí stejně jako milovníci nikotinu, vyhnaní z budov k popelníku na ulici. Všimněte si, že ty hloučky lidí s cigaretou jsou vždy v pohodě, přátelské a inkluzivní. Mezi šluky už se navázalo nejedno přátelství a uzavřel se nejeden byznys. S černým, absurdním, znepokojujícím humorem by to mohlo být stejné. Scházeli bychom se v tmavých koutech a vyprávěli si nekorektní vtipy. Smáli bychom se jako blázni, a pak bychom se s ještě pocukávajícími koutky vrátili k ostatním.

My, co máme rádi drsný humor, nejsme žádné zrůdy prahnoucí po krvi.

V civilním životě jsme normální starostliví rodičové a přející kamarádky a kamarádi. Jen se prostě rádi smějeme věcem na hraně, protože naše ventilky se ucpat nedají. Pokud mi rozumíte, pokud chápete, co znamená čistému vše čisté, napište mi. Třeba se někdy potkáme v temném koutě pro vyhnance a vyměníme si pár nových vtipů.

Vaše Bára

Zdroj: redakce – Barbora Janečková (autorské dílo), www.uzasnabara.cz

Další články z této rubriky

uzasna_bara_

Mít plán a hýbat se

Můj nahodilý, až intuitivní experiment s vedením nahodilého, až intuitivního deníku mapujícího jeden rok jedné ženy před jedním životním milníkem ukazuje už…
co_se_deje_kdyz_mluvim_anglicky_uzasna_bara

Co se děje, když mluvím anglicky

Kromě setrvalé snahy zhubnout se na mém seznamu předsevzetí neustále objevuje položka: zlepšit svou angličtinu. Ne že bych anglicky vůbec neuměla, jen jak…

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*