Když se mluví o psychické pohodě dětí, pozornost často rychle zamíří k mobilním telefonům, TikToku, Instagramu nebo času strávenému na internetu. Jenže aktuální česká data ukazují, že problém je mnohem širší. Velká část napětí vzniká i tam, kde děti tráví skoro každý všední den – ve škole.
Výzkum Mladé hlasy 2026, který realizuje UNICEF ČR ve spolupráci s agenturou STEM/MARK, přinesl poměrně nepříjemné zjištění. Za šťastnou se dnes označuje přibližně polovina dotázaných dětí, což je méně než v předchozích šetřeních. Výzkumu se zúčastnilo více než tisíc dětí ve věku od devíti do sedmnácti let.
Když děti mluví o tom, co je trápí, škola se objevuje velmi často. Stres spojený se školou nebo dalšími povinnostmi zažívá podle výzkumu 60 procent respondentů. Nejde přitom jen o písemky, známky nebo množství učiva. Děti zmiňují také strach ze selhání, tlak na výkon a vztahy se spolužáky nebo učiteli.
Právě vztahy ve škole stojí za pozornost. Přibližně polovina dětí uvedla, že mají vliv na jejich psychickou nepohodu, u mladších respondentů byl podíl dokonce vyšší. To trochu mění obvyklou představu o tom, proč je pro děti škola stresující. Někdy není největším problémem pětka z matematiky, ale to, jak se dítě mezi spolužáky cítí nebo jestli má ve třídě někoho, komu může věřit.
Do toho samozřejmě vstupuje i digitální svět. Podle výsledků tráví 63 procent dětí na internetu více času, než by samy chtěly. A právě formulace „než by samy chtěly“ je možná důležitější než přesný počet hodin strávených před obrazovkou. Naznačuje totiž, že některé děti už samy vnímají, že svůj čas online nemají úplně pod kontrolou.
Bylo by ale příliš jednoduché hodit veškerou vinu na telefon. Data upozorňují také na to, co se děje doma. Více než polovina domácností podle prezentovaných výsledků zažívá určitou formu hádek, některé děti jsou přímo terčem křiku. Sedm procent respondentů uvedlo zkušenost s fyzickým násilím v domácím prostředí.
Obraz „dítěte, které je nešťastné hlavně kvůli sociálním sítím“, tak dostává značné trhliny. Psychická pohoda se skládá z mnoha věcí najednou – z pocitu bezpečí doma, vztahů ve škole, přátelství, očekávání dospělých, tlaku na výsledky i toho, co dítě zažívá online.
Možná ještě víc zaráží, jak málo dětí by v případě vážnějších potíží vyhledalo odbornou pomoc. Osobně by se na odborníka obrátilo jen přibližně dvanáct procent respondentů. Deset procent by o svých problémech nemluvilo vůbec s nikým. Téměř dvě třetiny dětí navíc podle aktuálních údajů nevědí, na jakou krizovou linku nebo odbornou organizaci by se mohly obrátit.
Výzkum ale není jen přehlídkou špatných zpráv. Děti zároveň často označují rodinu a přátele za jeden z hlavních zdrojů štěstí a podpory. A právě tady možná leží něco, co mohou dospělí ovlivnit poměrně snadno.
Místo automatického „Jak bylo ve škole?“ lze někdy zkusit trochu jinou otázku. Třeba: „Co dnes bylo nejtěžší?“ Nebo: „Stalo se dnes něco, kvůli čemu ses necítil dobře?“
Rozdíl může vypadat nepatrně, ale dítěti dává větší prostor odpovědět jinak než obvyklým „dobrý“. Rodiče ani učitelé samozřejmě nedokážou odstranit všechny nepříjemné situace, se kterými se dítě během dospívání setká. Mohou ale udělat něco jiného: vytvořit prostředí, ve kterém dítě ví, že s problémem nemusí zůstat samo.
A možná je právě vědomí, že existuje někdo, komu se můžu svěřit a kdo mě opravdu vyslechne, v některých chvílích mnohem důležitější než další zákaz telefonu.
Zdroj: Justýna Malásková; ČESKÝ VÝBOR PRO UNICEF. Výzkum UNICEF: Děti v Česku jsou méně šťastné. Na duševní zdraví doléhá škola, online svět i globální konflikty. UNICEF ČR [online]. 8. 6. 2026.; ČESKÝ VÝBOR PRO UNICEF. Začátek školního roku přináší stres: většinu dětí trápí vztahy ve škole a školní povinnosti, téměř dvě třetiny neznají odbornou pomoc. UNICEF ČR [online]. 31. 8. 2026.; STEM/MARK. Až třetina českých rodičů řeší u svých dětí psychické problémy. STEM/MARK [online]. 8. 6. 2026.
Buďte první kdo přidá komentář