Ještě nedávno znamenal školní referát hledání v učebnici, encyklopedii nebo několika internetových zdrojích. Dnes stačí dítěti napsat otázku do nástroje s umělou inteligencí a během několika sekund může mít osnovu, vysvětlení matematického příkladu nebo rovnou celý hotový text.
Na první pohled jde o obrovské usnadnění. Jenže právě v tom spočívá největší problém. Rozdíl mezi tím, zda umělá inteligence dítě učí, nebo zda jednoduše pracuje místo něj, může být překvapivě malý.
Generativní AI není ve školách výjimečným experimentem. Stala se běžnou součástí digitálního prostředí, ve kterém děti vyrůstají. OECD už ve svém přehledu přístupů jednotlivých zemí ukazovalo, že vzdělávací systémy většinou nesměřují k jednoduchému zákazu. Mnohem častěji hledají pravidla, podle kterých lze podobné nástroje zapojit do výuky, aniž by nahradily vlastní práci žáka.
Podobně k tématu přistupuje UNESCO. Jeho doporučení zdůrazňují, že využívání generativní AI ve vzdělávání má být především lidsky řízené, věkově přiměřené a spojené s rozvojem kritického myšlení.
Praktický rozdíl lze ukázat velmi jednoduše:
Když dítě napíše: „Napiš mi referát o Karlu IV. na jednu stránku,“ může za několik sekund získat text, který pouze zkopíruje. Výsledkem je možná pěkný domácí úkol, ale dítě se nemuselo naučit téměř nic.
Jiná situace nastane, když se zeptá: „Vysvětli mi, proč byl Karel IV. důležitý, jako bych chodil do šesté třídy. Potom mi polož pět otázek, abych si ověřil, jestli jsem to pochopil.“
Technologie je stejná. Způsob použití je úplně jiný
AI může dobře fungovat například jako trpělivý pomocník při vysvětlování látky. Dítě může požádat o jednodušší formulaci, další příklad nebo procvičovací otázky. Může si nechat opravit vlastní text a požádat pouze o vysvětlení chyb místo automatického přepsání celé práce.
Problematická začíná být ve chvíli, kdy odstraní právě tu část učení, která je nepříjemná: hledání, pochybování, opravování a snahu přijít na řešení.
Právě tyto okamžiky jsou přitom pro učení zásadní. Jestliže dítě dostává dokonale formulovanou odpověď dřív, než se vůbec pokusí problém vyřešit, může sice úkol dokončit rychleji, ale zároveň přijde o část procesu, pro který úkol vznikl.
To ovšem neznamená, že řešením je AI dětem jednoduše zakázat. Technologie pravděpodobně z jejich života nezmizí. Důležitější bude naučit je rozpoznat, kdy jim pomáhá přemýšlet a kdy už přemýšlí za ně.
Možná proto bude v budoucnu důležitější než otázka „Použil jsi při úkolu AI?“ úplně jiná: „Dokážeš mi vysvětlit, co jsi díky ní zjistil?“
Zdroje Justýna Malásková ; Bety.cz. Domácí úkoly za pět minut. Bety.cz [online]. 9. 9. 2026.; MIAO, Fengchun a Wayne HOLMES. Guidance for Generative AI in Education and Research. Paris: UNESCO, 2023. ISBN 978-92-3-100612-8. DOI 10.54675/EWZM9535.; OECD. OECD Digital Education Outlook 2023: Towards an Effective Digital Education Ecosystem. Paris: OECD Publishing, 2023.
Buďte první kdo přidá komentář